… každá jsme někdy blond

Růžová klávesnice se skvělým smyslem pro humor, která spojuje estetické kvality, vynikající vlastnosti při psaní a vtip, se stala v USA hitem takřka přes noc. Přesto, že název ji naoko předurčuje jen pro plavovlasou část populace, je určena pro každého, kdo má smysl pro humor a potřebu vnést trošku vtipu do jinak často chladného a strohého prostředí práce s počítačem. Je tedy v zásadě jedno, jestli jste blond, bruneta, zrzka nebo máte ve vlasech modré proužky. Každá žena má někdy to, co by se dalo nazvat „blond chvilkou“.

Klávesnice pro blondýny

I kdybyste však nevyužili nadstandardní výbavu této klávesnice, pořád na ní můžete prostě jen psát. Jako správná blondýnka je totiž až provokativně krásná a příjemná na dotek.

Mnoho kláves je nahrazeno anglickými výrazy, které odráží typické pocity uživatelů (uživatelek) při jejich použití. Klávesa Backspace je tak označena Ooops! (volně přeloženo asi jako Jejky!), klávesa Enter se honosí nápisem Yes! I want it! (Ano! To chci!), najdete zde zkratky, často používané v SMS nebo na internetu - LOL (Loughing Out Loud, tedy zkratka používaná pro smích), ALI (nadšení - Absolutely Love It!) a další. Číselník v pravé části klávesnice je ozdoben puntíky jako na kostkách domina. Všechny klávesy F jsou označeny velkým nápisem USELESS KEYS, což v překladu znamená „zbytečné klávesy“. A takových zajímavostí zde najdete více než 100.

Klávesnice pro blondýny

Klávesnice pro blondýnky je pro všechny, kteří se nebojí zasmát sami sobě, nemají strach z recese a odlišnosti. Rozhodně však nejde o hloupou hračku, její použití vyžaduje již jistou zkušenost se psaním, protože klávesy zkrátka nenesou standardní označení. Do základní výbavy však patří také aršík s průhlednými nálepkami, které je možné nalepit na klávesy jako pomůcku (ideální především pro klávesy s českou diakritikou).

Klávesnice nabízí mnoho zajímavých doplňků, patří k ní speciální software, díky kterému mluví „jako pravá blondýnka“. Při stisknutí těch správných kláves uslyšíte rozverné Ooops!, zoufalé Help!, naléhavé Yes! I want it! a další. Stejný software umožňuje hraní jednoduchých melodií pomocí kláves na číselníku. Software je samozřejmě možné vypnout, což uvítají především uživatelky, které se rozhodnout pořídit si klávesnici do zaměstnání.

Po jejím uvedení na trh v USA koncem roku 2008 se strhla doslova mánie. Kupují ji nejen ženy, ale často i muži, kteří chtějí tímto dárkem potěšit, rozesmát nebo „popíchnout“ své partnerky, kamarádky a kolegyně se smyslem pro humor… O pohlaví nebo barvu vlasů v případě Klávesnice pro blondýnky zkrátka nejde.

Cena: 1 770 Kč

S nadsázkou by se dalo říct, že kolumbijská zpěvačka vydává cédéčka, natáčí videoklipy, jezdí po koncertech a kdo ví co ještě, jen aby vydělala co nejvíc peněz, které pak s radostí věnuje na charitu. Dobročinným aktivitám se věnuje už dlouho, dokonce je nejmladší celebritou na světě, kterou organizace Unicef vyhlásila coby svého mezinárodního velvyslance dobré vůle a míru.

Žena a muž, to jsou dva odlišné způsoby myšlení i chování. My holky, jinak chápeme, jinak cítíme a některé věci řešíme více, než je nutné. A tak mezi muži a ženami často dochází ke zbytečným konfliktům, které se stávají narušiteli partnerských vztahů. Pokud se i ty snažíš vybudovat pěkný vztah se svým klukem a nechceš ho v žádném případ ztratit, pak čti následující řádky. Sweet ti přináší deset tipů, jak si udržet kluka.

1. Nepodceňuj ho! Chval ho!

Když budeš svému klukovi neustále naznačovat, že za nic nestojí, brzy mu dojde trpělivost a pustí tě k vodě. Kluci nechtějí holky, které si o nich myslí, že jsou nuly. Neříkej mu pořád, co dělá špatně a v čem by se měl zlepšit. Tvůj kluk musí být v tvých očích tím nejlepším. A tak mu nedávej najevo, že ostatní kluci jsou něco víc. Naopak, chval ho a nepodceňuj ho.

2. Nezakazuj mu to, co si přeje

Jestli tvůj kluk třeba hraje v kapele nebo chodí po večerech hrát šachy a tobě jeho koníček připadá uhozený, nezakazuj mu ho, ani ho nezesměšňuj. Ber to tak, že je to jeho záliba a věc, která ho baví. Vždy ho povzbuzuj v tom, co má rád. Potřebuje cítit tvoji podporu.

3. Nehledej problémy tam, kde nejsou

Holky často mívají ve zvyku hledat problémy tam, kde nejsou. A potom všechno přehánějí, dokola opakují svoje argumenty a větví je a košatí a jsou k nezastavení. A to samozřejmě klukům leze na nervy. Pohádali jste se? Pak si to v klidu vyříkejte, dojděte k nějakému závěru a udělejte tečku. Pokud budeš věc stále a znovu vytahovat a propírat a vydupávat si pravdu, daleko nedojdeš.

4. Zahoď obojek a vodítko, dopřej mu svobodu!

Jestli si myslíš, že tvůj kluk teď patří jenom tobě, jsi na omylu. To, že spolu chodíte, neznamená, že musí utnout všechny svoje předchozí zájmy. Dopřej mu svobodu a nenuť ho přestat dělat to, co dělal, než jste se dali dohromady. Akorát bys ho tak vystavila posměchu u jeho kamarádů. Vycházejte si navzájem vstříc. Jednou půjde on na pivo s kamarády, podruhé zase ty s kamarádkami do kina. Hledejte kompromisy.

5. Tolerance, tolerance!

Ať už se ti nelíbí jeho přátelé nebo jeho rodina, nikdy nepomlouvej, nebude ti to totiž nic platné. Musíš si uvědomit, že chodíš s klukem, který má svoji minulost a svoje zázemí a ty mu ho nezměníš. Nezakazuj mu stýkat se s jeho kamarády, i kdybys je sebevíc nesnášela. Tolerance je základem partnerských vztahů.

6. Hysterky a žárlivky neletí!

Hlavně žádné záchvaty žárlivosti! Kluci přímo nesnášejí hysterické holky, které dělají scény na dlouhé hodiny. Jsou proti nám více struční a věcní. Rozčílil tě něčím? Řekni mu to jednou a dost! Dal ti podnět k žárlení? Naznač mu to, ale dál se v tom nerýpej. Bude lepší, když mu budeš důvěřovat.

7. Nechej mu jeho pravdu!

Útoky na mužovo ego se nikdy nevyplácí! Nedávej mu najevo, že jsi něco víc. Kluci nemají rádi pocit podřízenosti, už vůbec ne dívce. Zapomeň na věty typu: Já ti to přece říkala, já měla zase pravdu jako vždycky! Neexistuje. Dopřej klukovi ten pocit, že pravdu má on.

8. Nevěra i bejvalky jsou tabu!

Rýpat se v jeho minulosti se nikdy nevyplácí. Nežárli na jeho bývalé přítelkyně a ani příliš neprobírej jeho případné nevěry v minulosti. To, co bylo před tím, než jste se poznali, by pro tebe mělo být zčásti tabu. Zbytečně bys tak vyvolávala problémy a ubližovala i sama sobě. Teď jsi tu ty a to, co bylo před tebou, zkrátka neřeš.

9. Nezapomínej ventilovat své city

Říkat mu dvacetkrát denně, jak moc ho miluješ, asi není to pravé ořechové. S větami typu „miluji tě“ se nemá zbytečně plýtvat. To ovšem neznamená, že bys v sobě měla dusit svoje city. Dej mu občas najevo, co k němu cítíš. Nejen ty, ale i on potřebuje vědět, že ho miluješ.

10. Dopřejte si občas oddech

Spousta vztahů krachuje na každodenním stereotypu a nudě. Pokud spolu trávíte spoustu času a vidíte se téměř pořád, nebude to vašemu vztahu prospívat. Za nějaký čas si polezete na nervy. Dopřejte si trochu oddechu. Dejte si od sebe den pauzu a věnujte se každý svým zálibám a přátelům. Budete si tak vzácnější, budete se na sebe více těšit a následně se spolu nebudete nudit.

Že se u TH pořád něco děje, nepřekvapí jistě nikoho. Aby ne, vždyť jsou nejpopulárnější německou kapelou, dokonce na Europe Music Awards v Mnichově vyhráli v kategorii Nejlepší mezinárodní umělec. Kromě toho se jim daří dobývat britský hudební trh a stále více se řeší i případné šance v USA. Navíc se začíná mluvit o scénáři k filmu o téhle slavné čtveřici. Všechno to však záleží na podpoře fanoušků…

„Naši fanoušci nejsou agresivní, jen někdy příliš podlehnou emocím.“

Kariéra Tokio Hotel nemá na evropské hudební scéně obdoby. To proto, že i přes nezájem většiny médií a hlavně rádií po nich fanynky nepřestávají šílet. Popularita stále roste, oficiální fankluby nestíhají přijímat nové členy a na internetu se objevují stalé nové a nové nejrůznější fanouškovské blogy plné fotogalerií, diskusí a nejrůznějších informací.

O uměle vytvořené kariéře, natož úspěchu tedy nemůže být vůbec řeč. Jinými slovy, TH si svou cestu na vrchol vydřeli úplně sami a to jen díky odhodlaným fanynkám. Nebýt obrovské podpory tisíců dívek, jejich CD by v Česku nejspíš nevyšlo, natož aby tady uskutečnili koncert. A kluci to dobře vědí. Proto podporu svým oddaným fanynkám oplácejí a nedají na ně dopustit. Zdají se vám některé dívky zamilované do Billa či Toma příliš vyšinuté? Říkáte si, že je fakt ujeté bláznovství čekat u haly na koncert od večera předchozího dne? Nechápete fanynky, které svou mánii prožívají nezvykle intenzivně? Přijdou vám jako hysterky nebo podle vás působí dokonce agresivně? Kluci z TH vám tohle přesvědčení klidně vyvrátí stručným vysvětlením. Podle nich není nic špatného na tom, když člověk dává své city najevo výraznějším způsobem než ostatní. „Nevím, že by se naše fanynky chovaly nějak nebezpečně agresivně. To máme strach spíš ze zákeřných antifanoušků. Ale holky, co přijdou na náš koncert, nikoho neohrožují. Maximálně hrozně ječí a pláčou. Ale na tom není vůbec nic špatného. Naopak, je to pro nás určitá forma podpory,“ říká klidným hlasem Bill. „Taky nám občas pořadatelé prozradí, že několik holek čekalo u haly na náš koncert od večera předchozího dne, jen aby mohly stát hned u pódia. Je to z jejich strany obrovská oběť a takové fanynky si zaslouží náš respekt. Škoda že pak při koncertě nejde zjistit, které to byly, třeba bychom je pozvali na pódium,“ zamyslel se nahlas Georg.

„Dárky už nemáme kam dávat.“

Součástí každého setkání s fanynkami bývají tašky a balíčky plné různých dárků, nejčastěji plyšáků. „Dostáváme fakt nejrůznější, někdy i dost šílené věci. Plyšáků je nejvíc, ale některé holky se nestydí dát nám i nějaké intimnější věci… nebudu prozrazovat co konkrétně, ať si to každý domyslí sám,“ směje se Tom. „Ale už je toho moc, nemáme to vůbec kam dávat. Ani doma, ani ve zkušebně, ani v tourbusu už není vůbec žádné volné místo. Budeme muset vymyslet nějaký nový prostor,“ varuje Bill. V souvislosti s tím prý kluci uvažují o spolupráci s dětskými domovy, kam by alespoň část plyšáků věnovali. Momentálně však mají stále spoustu práce s prosazením se v Anglii. „Prosadit se v Británii není tak snadné, jak jsme si mysleli, ještě nás tam čeká spousta práce. Kromě toho nám zbývá ještě několik států po Evropě, kde chceme oslovit nové fanynky, takže práce máme opravdu hodně.“ Znamená to, že plánovaný útok na hudební trh v USA se ruší? „Ono to s tou Amerikou není tak aktuální, jak to původně vypadalo. Nejdřív opravdu chceme zvládnout celou Evropu, teprve pak možná přijdou na řadu USA.“

Co bude, až TH nebude? Kdo ví…

Jak vlastně vypadá jejich takový běžný pracovní den, lépe řečeno týden? Téměř každý večer koncert, pak buď noc v hotelu nebo v tourbusu – to podle toho, jak je daleko město, kde mají další koncert. „Takže zároveň furt balíme a vybalujeme, a když máme náhodou chvíli čas, řešíme, jestli se nám do programu vejde ještě nějaký koncert, nebo si jen tak povídáme třeba o tom, co všechno budeme dělat, až turné skončí.“ Občas prý také přijde řeč na téma, co bude, až skončí nejen turné, ale až skončí TH úplně. „Na tuhle otázku ještě nikdo z nás odpověď nezná. Těžko říct. Ale snad to bude až za hodně dlouho,“ doufá Georg.

Alespoň prozatím se kluci jistě o kariéru bát nemusí. Nejde jen o jejich hudební úspěchy. Ale objevily se zprávy také o tom, že by se o nich měl začít natáčet film! „Ano, můžeme prozradit, že takovou nabídku jsme už dostali a že jsme o ni projevili velký zájem. Zatím je to však teprve na úrovni nezávazných jednání. Takže těžko říct, co z toho opravdu bude, jestli vůbec něco. Ale moc rádi bychom film udělali. Myslím, že by to mohl být skvělý příběh a zároveň dobrý hudební film,“ alespoň trochu poodhalil případný nový velký projekt Bill Kaulitz.

Kdyby byl legendární Freddie Mercury naživu, nic takového by nejspíš nepřipadalo vůbec v úvahu. Ale vzhledem k tomu, že už je několik let po smrti a hudební svět zkrátka potřebuje nějakého jeho nástupce, neoficiálně se taková osoba začala hledat. A zároveň se zdá, že už byla nalezena.

Podle všeho to totiž vypadá, že hudební odborníci a někteří britští hudební kritici vidí nového Freddieho v momentálně velmi populárním Mikovi. Jeho zpěv jim prý svým způsobem Mercuryho připomíná. A co se týká Mikových úspěchů, po úspěších všech jeho dosavadních hitů se na MTV i v rádiích objevil nový, píseň Happy Ending.

Celá na první pohled dost zvláštní myšlenka začala mít docela reálné obrysy potom, co organizátoři Brit Awards oznámili, že by rádi, aby se jedním z účinkujících stal právě Mika. Zároveň se však řeší, jak by své vystoupení okořenil. V souvislosti s tím se objevila myšlenka, že by vystoupení mohlo být pojaté jako duet staré a nové britské poprockové generace. Protože tím, kdo by s Mikou na Brit Awards duet udělal, by mohl být Freddieho věrný kolega z Queen, legendární kytarista Brian May. Pro Miku by to znamenalo velké povýšení mezi slavnou britskou rockovou elitu, pro Briana Maye by to bylo příjemné zavzpomínání na jeho mnohá vystoupení s Freddiem. Nic však není jisté, protože na rozdíl od Miky, který účast už potvrdil, se na vyjádření Briana zatím čeká. A času má ještě dost. Slavnostní předávání těchto britských hudebních cen je totiž v Londýně naplánováno až na únor.

Chlapeček si v obchodě koupí sušenky Disko. Venku je otevře a najde v nich spoustu červů. Jde zpátky do obchodu sušenky reklamovat a prodavačka mu řekne: „No vidíš, tak přece jen je to pravda, že Disko nikdy nejíš sám…“

Přijde policajt k doktorovi a stěžuje si na velké bolesti. Doktor mu předepíše čípky. Policajt si v lékárně vyzvedne čípky a pravidelně je polyká. Bolest je stále stejná, tak jde zase k doktorovi. Ten mu předepíše čípky znovu, on je zase postupně sní. Po páté návštěvě už je to doktorovi hodně divné a policajta se zeptá: „Sakra, co s těma čípkama děláte, vy je snad jíte…!“
Na to policajt pohotově zareaguje: „Ne asi, budu si je strkat do zadku, nebo co?!“

Leží dva pytláci u kolejí, oba bez nohou. A jeden říká druhému:
„Sakra, vidíš, jsem ti to říkal, že sova houká jinak!“

Je to žluté a leží to na zemi, co je to?
Mrtvá hranolka.

Letadlo má náhlou poruchu a padá k zemi. Pilot se snaží kontaktovat kontrolní věž:
„Mayday, mayday, pomozte, máme poruchu, stroj je neovladatelný, padáme k zemi!
Operátor na věži odpoví:
„Skvěle, díky za zprávu. Dneska je tu velký provoz, tak se aspoň uvolní místo.“

Na severovýchodě Ruska zastaví vlak. Cestující chvíli čekají, ale vlak stále stojí. Jeden pán se nedočkavě vykloní z okna, aby zjistil situaci, a ptá se výpravčího: „Prosím vás, co se děje, proč stojíme?“
Výpravčí odpovídá: „Vyměňujeme lokomotivu.“
Pán se s odpovědí spokojí, vrátí se na své místo a čeká asi půl hodiny. Opět se nedočkavě vykloní, aby se znovu zeptal výpravčího: „Jak to vypadá?“
Výpravčí mu opět odpoví: „Vyměňujeme lokomotivu.“
Když ani za hodinu vlak nejede, vykloní se cestující už naštvaně a rozčileně se ptá:
„Už jste konečně vyměnili tu lokomotivu?“
Výpravčí spokojeně s radostí v hlase odpoví: „Ano, vyměnili. Za vodku.“

Slavný nejmenovaný hollywoodský herec sedí ráno ve své pracovně a čte noviny. Zaujme ho jeden článek a chce své dojmy sdělit své ženě:
„Jessico?“ volá na ni, domnívaje se, že připravuje snídani. „Jessico, četlas už ty drby v dnešních novinách? Už vážně nevědí, co by si vymysleli… píšou, že sis sbalila všechny věci a beze slova ode mne odešla… slyšíš mě, Jessico? Jsi tam? Jessico! Jessico…?!“

Boeing letí nad oceánem, ale kvůli poruše přestanou pracovat všechny motory. Z reproduktoru se ozve hlas letušky:
„Vážení cestující, není třeba se něčeho obávat, brzy přistaneme nouzově na vodní hladině. Za zachování klidu a následnou spolupráci po přistání vám dopředu děkuju. A s vámi, kteří neumíte plavat, se jménem našich aerolinek dopředu loučím.“

Po skončení náročného zápasu se novináři ptají boxera:
„Opravdu věříte na magickou sílu amuletů pro štěstí?“
„Ano, samozřejmě. Jinak bych si podkovu pro štěstí nezašil do rukavic.“

Víte, proč nosí policajti hodinky na nohou?
Protože chtějí jít s časem.

Muž s hodně velikým břichem stojí docela dlouho před mateřskou školkou. Znervózňuje to učitelku, která se vykloní z okna a ptá se: „Čekáte dítě?“
Muž se pousměje a zdvořile odpoví:
„Ne, to mám od piva.“

Atraktivní studentka přijde na zkoušku k profesorovi. Posadí se, poodhrne sukni a řekne: „Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku udělala.“
Profesor zdvihne obočí: „Cokoliv?“
Studentka si přisune židli ke stolu profesora a ztiší hlas:
„Ano, COKOLIV.“
Profesor se k ní nakloní a zeptá se také tlumeně:
„Skutečně COKOLIV?“
Studentka se k němu nakloní a zašeptá mu do ucha:
„Skutečně COKOLIV!“
Profesor se k ní také nakloní a zašeptá jí do ucha:
„Tak se to prosím vás NAUČTE!“

Mladý muž unavený městským životem se přestěhuje do malé vesničky. Koupil úplně zpustošený pozemek. Nejprve si postavil pěkný dům, pak zrekonstruoval pozemek, ze kterého udělal krásnou zahradu. Jednoho dne šel kolem místní farář a přes plot chválí:
„Gratuluju vám. Vidím, že jste s Boží pomocí udělal velký kus dobré práce.
„To vás musím zklamat. Zvládnul jsem to všechno sám… Bůh se tady vůbec neukázal…“

Víte, proč blondýnky už několik let prohledávají dno Atlantiku?
Hledají Leonarda DiCapria.

Jdou policajti do divadla na Prodanou nevěstu a každý nese dárek. Jejich velitel kroutí hlavou a začne řvát:
„Na co s sebou sakra nesete ty dárky?! Vždyť je to jen opera!“
Jeden policajt se nakloní k druhému a pošeptá mu:
„Hmm, teď je pan chytrej. Ale když jsme šli na Labutí jezero, tak táhnul obrovskej pytel plnej chleba…“

Chlapík sedí už dost dlouho na veřejném záchodě s fakt nepříjemnou zácpou. Najednou zvenku slyší dupot, prudce se otevřou dveře, zvuk rozepínajícího se zipu, žbluňk a povzdych.
Závistivě poznamená:
„Má to někdo štěstí. Já tu už sedím dvě hodiny a nic!“
A z vedlejší kabinky se ozve:
„Jaký štěstí? Nejdřív jsem si nestihnul rozepnout kalhoty a pak mi ještě z kapsy vypadnul mobil… rovnou do záchodu!”

Mistr dává při praxi učňům lakýrníkům první úkol dne:
„Běžte do prvního patra a nalakujte všechna okna.“
Za dvě hodiny se jeden z učňů vrátí a ptá se:
„Pane mistr, hotovo. Máme když tak natřít i rámy?“

Chlapec přijde ze školy a říká mamince:
„Mami, dneska jsme psali nejkratší písemku, jakou si dovedeš představit!“
„Jak to, nejkratší?“ diví se maminka.
„No prostě nejkratší. Jen co jsem začal, už jsem byl v koncích.“

Chlap v 10. patře zalévá květiny. V jednom květináči objeví překvapivě šneka a hodí ho dolů do trávy. Za pět let někdo zvoní. Chlap otevře, tam je ten šnek a naštvaně říká:
„Počkej, tohle ti jednou oplatím!“

Jak jste už zvyklé, v každém čísle Sweetu vás čekají texty vašich oblíbených písniček včetně překladů do češtiny. Tentokrát vám přinášíme hitovky Shut Up And Drive od Rihanny a When You´re Gone od Avril Lavigne…

Rihanna: Shut Up And Drive
Hudba a text: Gilbert, G./Hook, P./Morris, S./Rogers, E./Sturken, C./Sumner, B.

[Verse 1]
I’ve been looking for a driver who’s qualified
So if you think that you’re the one step into my ride
I’m a fine-tuned supersonic speed machine
With a sunroof top and a gangster lean

[Bridge]
So if you feel me let me know, know, know
Come on now what you waiting for, for, for
My engine’s ready to explode, explode, explode
So start me up and watch me go, go, go, go

[Chorus]
Got you where you wanna go if you know what I mean
Got a ride that smoother than a limousine
Can you handle the curves? Can you run all the lights?
If you can baby boy then we can go all night
Cos I’m 0 to 60 in three point five
Baby you got the keys
Now shut up and drive
(drive, drive, drive)
Shut up and drive
(drive, drive, drive)

[Verse 2]
I got class like a 57 Cadillac
Got all the drive but a whole lot of boom in the back
You look like you can handle whats under my hood
You keep saying that you will boy I wish you would

(Bridge)

(Chorus)

Cos you play the game, got what I got (Get it Get it)
Don’t Stop It’s a sure shot
Aint no ferrari huh boy I’m sorry
I ain’t even worried
So step inside and ride
(ride, ride, ride, ride, ride…)

[Bridge]

[Chorus]

Zklapni a jeď

ImageHledala jsem kvalitního řidiče
Tak jestli si myslíš, že jsi to ty, nasedni a jedeme
Jsem hustě vytuněná super rychlá kára
S odklápěcí střechou a gangsterskýma vychytávkama

(přechod)
Takže jestli to cítíš jako já, dej mi vědět, vědět, vědět
Tak pojď už, na co čekáš, čekáš, čekáš
Můj motor je připravenej na zážeh, zážeh, zážeh
Tak mě nastartuj a sleduj jak jedu, jedu jedu, jedu

(Refrén)
Vezmu tě tam, kam chceš, jestli chápeš, co tím myslím
Jízda se mnou je úžasnější než v limuzíně.
Zvládneš všechny ty moje vychytávky? Můžeš rozsvítit všechna světla?
Jestli můžeš, chlapečku, tak můžeme jet celou noc
Protože z nuly na stovku to dám za tři a půl vteřiny
Bejby, ty máš přece klíče
Tak už zklapni a jeď
(jeď, jeď, jeď)
zklapni a jeď
(jeď, jeď, jeď)

Jsem klasika něco jako Cadilac z roku 57
Mám všechno, co mám mít, a podívej jak bombasticky vypadám zezadu
Vypadáš, že zvládneš ukočírovat to, co skrývá moje kapota
Říkej dál, že zvládneš, přeju si, abys to zvládnul

(přechod)

(refrén:)

Protože hraješ tu hru, máš, co mám já (vem si to, vem si to)
Nezastavuj, je to jasná věc
Není to Ferrari, no, tak promiň
Ale já se nebojím
Tak nasedni a jedem
(jedem, jedem, jedem, jedem, jedem)

(přechod)

(refrén:)

Avril Lavigne: When You’re Gone
Hudba a text: Avril Lavigne, Butch Walker

ImageI always needed time on my own
I never thought I’d need you there when I cry
And the days feel like years when I’m alone
And the bed where you lie is made up on your side
When you walk away I count the steps that you take
Do you see how much I need you right now

[Chorus]
When you’re gone
The pieces of my heart are missing you
When you’re gone
The face I came to know is missing too
When you’re gone
The words I need to hear to always get me through the day and make it ok
I miss you

I’ve never felt this way before
Everything that I do reminds me of you
And the clothes you left, they lie on the floor
And they smell just like you, I love the things that you do
When you walk away I count the steps that you take
Do you see how much I need you right now

[Chorus]

We were made for each other
Out here forever
I know we were, yeah
All I ever wanted was for you to know
Everything I’d do, I’d give my heart and soul
I can hardly breathe I need to feel you here with me, yeah

[Chorus]

Když jsi pryč

ImageVždycky jsem potřebovala čas sama pro sebe
Nikdy mě nenapadlo, že tě budu potřebovat u sebe, když budu brečet
A ty dny mi připadají jako roky, když jsem sama
A postel na straně, kde ležíš ty, je ustlaná
Když odcházíš, počítám, kolik uděláš kroků
Vidíš, jak moc tě teď u sebe potřebuju?

Refrén:
Když jsi pryč
Chybíš mi v každém kousku mého srdce
Když jsi pryč
Chybí mi ta tvář, kterou jsem zatím poznala
Když jsi pryč
Slova, která potřebuju slyšet pokaždé, abych to přes den zvládla a všechno bylo ok
Chybíš mi

Takhle jsem se ještě nikdy necítila
Všechno, co dělám, mi připomíná tebe
A oblečení, cos tu nechal, pořád leží na zemi
A voní jako ty, miluju všechno, co děláš
Když odcházíš, počítám, kolik uděláš kroků
Vidíš, jak moc tě teď u sebe potřebuju?

Refrén:

Byli jsme stvořeni jeden pro druhého
Navždy tady spolu
Vím, že jsme byli, yeah!
Všechno, co jsem chtěla, abys věděl
Že bych udělala všechno, své srdce i duši
Špatně se mi dýchá, potřebuju cítit, že jsi u mě, yeah!

Refrén:

Zatímco se Téháčka z německy zpívající kapely proměňují v anglicky zpívající kapelu, hudební kritici, kteří si jich dosud příliš nevšímali, si začali lámat hlavu tím, do jaké škatulky je zavřít. A co kluci? Ti si stále rádi povídají o své muzice. Chcete vědět, které své songy mají nejradši a proč? A jak moc Georg a Gustav žárlí na popularitu dvojčat?

Tom: „Původně jsem se na kytaru začal učit kvůli holce.“

Přemýšleli jste někdy, proč se vlastně kluci naučili hrát na hudební nástroje a bavilo je to tolik, že založili kapelu? Bylo to z lásky k muzice, nebo kvůli holkám? Tak trochu oboje, přiznávají. „Kdysi se mi líbila jedna holka a řekla mi, že se jí hrozně líbí, když kluk umí hrát na kytaru. Jenže já ji tenkrát neuměl pořádně ani držet v ruce, natož na ni zabrnkat aspoň jeden tón,“ vzpomíná Tom. Nedalo mu to, pořídil si kytaru a začal se učit. „Ale nebylo to jen kvůli té holce. Navíc, v době, kdy jsem už uměl hrát aspoň trochu, jsem se s tou holkou už stejně nevídal. Ale u kytary jsem zůstal – začalo mě to fakt bavit.“ Gustavova cesta k bicím byla o něco přirozenější. „Táta byl taky muzikant, doma v garáži jsme měli bicí soupravu. Občas jsem si to zkoušel a naučil jsem se základy a pak, když mě táta pochválil, jsem si uvědomil, že mě to fakt baví, tak jsem se tomu začal věnovat intenzivně.“ Georg se prý snažil najít nějakou smysluplnou výplň volného času. „Věděl jsem, že se chci věnovat hudbě. Ale nevěděl jsem, jakým způsobem. Pak jsem v televizi sledoval nějakého baskytaristu a řekl jsem si – to je přesně ono. Začal jsem chodit na hudební lekce. Původně jednou týdně, nakonec jsem tam chodil 3x týdně. A díky tomu jsem tam, kde jsem.“ A jak Bill zjistil, že umí zpívat? „Vlastně s tím jako první přišla naše máma,“ vzpomíná frontman TH. „To je fakt, vždycky ho nutila, aby na různých rodinných oslavách zazpíval pro oživení zábavy – posmíval jsem se mu kvůli tomu,“ směje se Tom. „Jenže nezůstalo jen u rodinných oslav. Máma mě začala přihlašovat na různé pěvecké soutěže. Nevím, jestli měla v plánu, aby se ze mě stal rocker, ale řekl bych, že na nás oba může být pyšná.“

Georg:

„Ano, nejsem tak populární jako dvojčata a je to tak dobře.“

Že jsou dvojčata hlavním článkem Téháček, je sice všeobecně známo, ale jak to snáší Gustav s Georgem, se zatím moc neřešilo. Obzvláštně Gustav, který je stále schovaný za bubny. Jak kluci vnímají fakt, že především média se zaměřují mnohem víc na Billa s Tomem než na ně? „Bill s Tomem jsou tak populární, protože jsou extravagantní, takže výraznější a pro média zajímavější. Holky jsou ale skvělé a berou nás jako kapelu, při koncertech nemám vůbec nikdy pocit, že bych tam byl jen do počtu. Je to v pohodě.“ A Georg to bere podobně. „Dobře vím, že nejsem tak populární jako dvojčata. I z reakcí fanynek cítím, že chtějí hlavně je. A je to tak dobře. Já jsem spokojen se svou pozicí – snášet vyšší popularitu by mi asi dělalo problémy, takže není co řešit.“

„Nemyslíme, že máme EMO image.“

Kluci se v posledních týdnech rozčilují kvůli názorům hudebních kritiků. Ti si jich totiž „konečně“ začali všímat, ovšem pro TH by možná bylo lepší, kdyby je ignorovali. „Nevím, proč o nás píšou jako o EMO kapele. Nám osobně je to celkem jedno, ale naši fanoušci pak nevědí co teda. Takže bychom rádi upozornili, že my se jako EMO kapela opravdu necítíme. Občas nás taky označí za punkery, ale to je taky vedle. My jsme prostě rockeři. Děláme vlastní verzi rocku, ale pořád je to rock. Nemyslím ani, že máme EMO image,“ tvrdí Bill.

Tom: „Song Reden je můj nejoblíbenější, protože je o mně.“

Při svých koncertech kluci jedou naplno každou písničku. Sami však přiznávají, že ve svém repertoáru mají určité favority, a ty si na pódiu vnitřně užívají mnohem víc než ostatní své pecky. „Já se vždycky těším na Reden. Je to totiž song o mně a o tom, co jsem zažil s jednou holkou na hotelu v pokoji 483, zbytek si domyslete sami. Taky mám rád Spring Nicht.“ „Na tom se s bráchou shodnu. Spring Nicht je velmi emoční a pocitová píseň o bratrské lásce. Je to o tom, že když Tom skočí, já taky,“ vysvětluje Bill. Georg upozorňuje na energickou pecku Übers Ende der Welt. „Je to super rychlá skladba se skvělou melodií – pokaždé si ji fakt užívám!“ A Gustav? „Já to mám jasný. Všechno to začalo s Durch Den Monsun. A tahle písnička stále dokáže publikum rozproudit úplně nejvíc.“

Bývala nejpopulárnější teenagerovskou hvězdou na světě. Vydala 4 regulérní cédéčka, jednu desku tanečních remixů a výběrovku největších hitů. Toho všeho prodala přes 70 milionů kopií. Vypadalo to na pohádkovou kariéru. Pak ale neohroženou zpěvačku postihla hluboká životní krize. Jeden mediální skandál střídal druhý. Dalo by se to nazvat jako nečekané zatmění.

Anglicky se tomu říká Blackout a přesně tak se jmenuje i její nové CD, ze kterého už jste možná slyšeli písničku Gimme More. To všechno je sice moc pěkné, otázka však zní: Je Britney opravdu připravena na návrat? Je Britney opravdu už z krize venku?

„Je mi úplně jedno, co si kdo myslí!“

Skutečných skandálů, mediálních bublin a bulvárních výmyslů, které se v posledních letech kolem Britney objevily, je tolik, že by to stačilo na knížku nebo filmový scénář. O to je překvapivější fakt, že na rozdíl od jiných potápějících se hvězd, Britney neztratila skoro žádné fanoušky, naopak získala spoustu nových. Jak jinak si vysvětlit fakt, že i po tom všem se její nový singl Gimme More stal nejprodávanější písničkou na internetu? A to i přes její totální fiasko na udílení cen za hudební videa MTV v Las Vegas. Vždyť kdo si kdy dovolil takhle odfláknout úvodní vystoupení na předávání jakýchkoli cen MTV, navíc vysílaném v přímém přenosu? Zmíněná hudební televizní stanice se kvůli tomu brání vysílat video Gimme More. Upřímně řečeno, ono ani není divu, protože to video je tak děsné, že horší už Britney snad natočit nemohla. Nicméně ani to ji mrzet nemusí. Protože Gimme More (Dej mi víc) je zkrátka žádaná a zařídila zpěvačce první část úspěšného návratu – druhá část záleží na novém albu.

Když se kdysi objevily první zprávy o jejich soukromých problémech, zpěvačka v jednom rozhovoru uvedla, že je jí úplně jedno, co si kdo myslí. A podle všeho to platí stále. Protože i když by spousta lidí byla velmi spokojena, kdyby jí úřady odebraly obě děti z důvodu neschopnosti je vychovávat, Britney se stále snaží je za každou cenu dostat do své péče. Dokonce po své právničce požadovala, ať zažádá o zákaz kontaktu s dětmi svého ex-manžela Kevina. A když se právnička snažila Britney přesvědčit, že taková žádost nemá šanci u soudu uspět, Britney ji vyhodila! Jak je vidět, tato celebrita, která byla už jak na úplném vrcholu, tak na úplném dně, si s ničím hlavu neláme. Někdy jedná impulzivně, někdy zmateně, někdy překvapivě, někdy agresivně, zatím se ale z každého skandálu dokázala vyhrabat.

Hlava dohola, útok na paparazzi, vyhozená kadeřnice, a přesto je o ni pořád zájem!

Proč se před několika měsíci nechala ostříhat dohola, dodnes většina fanoušků nepochopila. Proč tentýž večer agresivně zaútočila na paparazzi, kteří jí ani na vteřinu nenechali na pokoji, je svým způsobem pochopitelné – když jste pod takovým mediálním tlakem a už nevíte kudy kam, nervy vám prostě občas ujedou. Pak jí navíc opatrovnický soud odmítl svěřit děti do výhradní péče, a to dokud se nedohodne s Kevinem, jak to teda budou dělat. Když se situace trochu uklidnila a bylo ohlášeno vydání její nové desky, její manažeři vyjednali super příležitost k hvězdnému návratu právě na zmíněném předávání cen MTV. Proč ale to vystoupení tak zazdila? Prý ji naštvala kadeřnice, které se ani poněkolikáté nepodařilo upravit účes podle zpěvaččina přání, a kadeřnici kvůli tomu ze svého teamu vyhodila. Jiná verze říká, že se jí na začátku vystoupení zlomil podpatek a navíc ji urazily vtípky, které na její adresu pronesla moderátorka Sarah Silverman, a už tak nervózní zpěvačka situaci nezvládla, a proto to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Ač by pro každého jiného podobné potíže znamenaly konec kariéry, Britney z nich stále těží nové úspěchy. A co na to všechno vracející se zpěvačka říká? „Paparazzi mě sice otravují na každém kroku a přiznávám, že neznám způsob, jak se jich zbavit. Mně osobně je to úplně jedno, ale má rodina, hlavně má máma tím velmi trpí. Takže i když mi každá nová fotka v bulváru zvyšuje prodej Gimme More přes internet a cédéčka Blackout v obchodech, velmi bych ocenila, kdyby mě konečně nechali být. Ale protože vím, že toho nenechají, tak pro ně mám aspoň vzkaz: „Když jsem přežila doteď, přežiju už všechno. Takže máte smůlu, prohráli jste, protože jsem zpátky a právě jsem odstartovala svůj nový začátek!“

Slibovali jsme vám, že finalista třetí řady SuperStar Martin Ševčík udeří se svým debutovým albem v říjnu. Stalo se tak a úder to byl více než silný. Album, které Martin pojmenoval Můj barevný svět, už je v prodeji, a dokonce je i slavnostně pokřtěno. Právě ze křtu Martinovy desky spojeného s koncertem vám přinášíme následující reportáž.

Debutové album 18letého zpěváka vyšlo na začátku října a dostalo název Můj barevný svět. Najdete na něm jedenáct písniček, přičemž kompletně všechny jsou původní, a to z dílny samotného Martina a jeho producenta Pavla Sádlíka, a všechny jsou česky. Sám Martin se na albu představil nejen jako vynikající zpěvák, ale i jako kytarista, skladatel a textař. Kdo přišel na říjnový křest desky, nepochybně nabyl dojmu, že tento mladý zpěvák nedostal v soutěži SuperStar dostatek prostoru, jak by si zasloužil. Namísto vyplašeného a tichého Martina, kterého jsme kdysi znali, stál na pódiu rockového klubu KAIN, kde se křest konal, zkušený zpěvák s velice kvalitním hlasem. Na Martinovi byly znát pěvecké pokroky a píle, jakou do přípravy desky vložil. Představil se po pěvecké stránce jednoznačně vyspělejší a nejeden divák si pomyslel, že si Martin v soutěži SuperStar zasloužil dojít mnohem dál než na páté místo, možná až na samotný vrchol. Za doprovodu kapely Happy Sapiens zazpíval všechny písničky ze své nové desky a publikum si žádalo i přídavky.

Martin: „Prožívám nejšťastnější dny svého života!“

Kmotrem Martinova CD se stal kolega ze SuperStar, zpěvák Petr Bende. Desku pokřtil společně s producentem Pavlem Sádlíkem a majitelkou vydavatelství JHPublish, u kterého deska vyšla, Janou Henychovou. „Tak na ten Barevný svět, ať je ještě barevnější!“ přál svému mladšímu kolegovi Petr Bende, zatímco desku poléval šampaňským. Sám Martin Ševčík, hvězda večera, nešetřil děkovnými slovy. Děkoval všem – hostům, fanynkám a fanouškům i svým rodičům, kteří stáli v předních řadách a pyšně tleskali svému synovi. „Děkuju všem fanouškům, jsem strašně rád, že vás mám. Bez vás bych se nedostal tam, kde teď jsem, je to pro mě největší chvíle mého života,“ rozplýval se Martin radostí a pro časopis Sweet17 pak dodal, že tento večer je pro něj hodně důležitý. „Jsem momentálně strašně šťastný. Tohle jsem si vždycky přál. Je to pro mě jeden z nejšťastnějších dní mého života!“ říkal Martin s jiskrou v očích.

Petr Bende: „Martin je talent a nadějný zpěvák!“

ImageProfesorka zpěvu Jarmila Chaloupková, která přišla Martina na koncert podpořit a zhlédnout, jak si její žák vzal k srdci rady, které mu během hodin zpěvu dávala, mohla být potěšena. Jak by ne, Martin pod jejími křídly značně pěvecky povyrostl. I kmotr alba Petr Bende dal najevo svou spokojenost. „Jsem rád, že mohu stát u zrodu této desky, Martin je talent a nadějný zpěvák,“ říkal kolega ze SuperStar a dodal, že ho těší, když se bývalým finalistům SuperStar daří a dokazují tak, že do soutěže právem patřili.

Koncertovalo se až do rána…

Kdo zpočátku nechápal, proč se tolik lidí tísní v malém rockovém klubu (Martin by přece zaplnil i větší sály), záhy pochopil výhody takového místa. Klubem vládla příjemná atmosféra, Martin měl spousty času pohovořit si se svými fanynkami a podepisovat fotky i cédéčka. A co víc – kdykoli mohl skočit zpátky na pódium, popadnout kytaru a hrát a zpívat tak, jak si obecenstvo vyžadovalo. A tak kolem půlnoci došlo k prvnímu improvizovanému koncertu, za bicí si sedl sám Petr Bende a publikum bylo nadšené. Ve dvě hodiny se na pódium znovu vrátil Martin a společně s kolegou Pavlem Sádlíkem hráli rockové balady až do ranních hodin. Jednu písničku si s Martinem vystřihl i bývalý kolega ze SuperStar Roman Lasota, který se přišel na svého kamaráda podívat stejně jako další finalista Aleš Burket. Kdo přišel na Martinův koncert, rozhodně nelitoval. Nutno dodat, že si tento mladý zpěvák zaslouží na české hudební scéně více pozornosti. Časopis Sweet17 přeje hodně dalších úspěšných kroků.