Lucka s Terezou takové být chtěly, a proto se zúčastnily naší FUNKY PROMĚNY s Garnier 100% Color! Posuďte samy, jak se naše funky proměna vydařila. Obě holky prošly obrovskou změnou image. Poznáte je vůbec?

VLASY

Začali jsme u vlasů, které jsme barvili barvami Garnier 100% Color. Tyto barvy jsou určeny hlavně dívkám, které se nebojí být výstřední, experimentovat se svojí image a podtrhnout svoji osobnost pomocí výrazných zářivých odstínů. Vám, které se nebojíte nezapadat, být samy sebou a být originální. Barvy Garnier 100% Color, které zahrnují 23 výrazných trendy odstínů od červených přes měděné a zlatavé po fialové a domodra, obsahují vysoce odolné barvicí pigmenty, díky nimž je dosažený barevný odstín intenzivně zářivý a dlouho vydrží. Díky obsahu kationového polymeru Garnier 100% Color dodává vlasům i potřebnou výživu a péči. Vybraný odstín můžeš v obchodech pořídit za super cenu 99 Kč.

ŘASY

K dosažení svůdných pohledů holkám pomohla nová řesenka DEFINE-A-LASH od Maybelline New York s moderním designem a schopností dokonale separovat řasy!

Bez žmolků: Lehounká formule a revoluční vestavěné zúžené hrdlo pro otírání řasenky zaručují nanesení optimálního množství řasenky a krásné řasy bez žmolků.

Svůdnější…Patentovaný kartáček tvarující řasy – prodlužuje a zdůrazňuje řasy jednu po druhé.

Rafinovanější…Nově prodlouží a perfektně oddělí řasy.
Po celou dobu proměn se holky neviděly, takže jsme byli zvědaví na jejich reakci!

Lucka i Tereza byly svým novým vzhledem doslova šokované! Když jsme je poprvé viděli, působila Lucka jako plachá blondýnka a Tereza jako „průměrná“ slečna s culíkem. Pár hodin v rukách našich odborníků a staly se z nich dračice, které nezůstanou na ulici bez povšimnutí. Holky si na svou image nemusely ani příliš dlouho zvykat. Cítily se v ní dobře a působily suverénně, šťastně, spokojeně…. zkrátka funky!

Jaký pro tebe byl první měsíc v novém školním roce? Pro některé z vás je to poslední rok na základce, pro některé první rok na střední nebo na gymplu, pro některé dokonce poslední rok před závěrečnými zkouškami nebo před maturitou. V každém případě je dobré mít pokud možno dobré vztahy s kantory. Jak to ale zařídit, aby pro vás učitelé nebyli až do června nepřátelé, což se dost často stává? Může učitel vůbec být na vaší straně?

Škola není trest, ale povinnost

Proč se musí chodit do školy, je jasné snad všem – protože vzdělání je důležité pro vaši budoucnost. Přesto do školy nechodí rád skoro nikdo. Většina z nás tam přesto poctivě chodí, protože víme, že nám stejně nic jiného nezbývá. Zároveň taky víme, že do školy nechodíme za trest. Za trest můžeme být leda po škole, což je snad nejhorší z těch menších trestů, který může student dostat. Protože kdo by chtěl být ve škole déle, než původně musel? Takže, lidičky, pozor na zbytečné blbosti, za které bývají nepříjemné tresty.

Do školy chodíme, protože je to naše povinnost. A v našem zájmu je, abychom neměli s učením žádné větší potíže. Protože kromě toho, že se nám tím množí špatné známky, se nám ty potíže pak většinou odrážejí i do dalších částí našeho života a přidělávají nám další nepříjemnosti. Takže, lidičky, snažte se, aby vám to ve škole šlo tak, abyste nemuseli žádné zbytečné problémy navíc řešit.

Je lepší, když je učitel přísný, nebo kamarádský?

Jak vám to ve škole půjde, záleží především na vašem přístupu k učení a vaší snaze mít co nejlepší prospěch. Kromě toho však záleží taky na vašich učitelích – kantorech. To oni mají v rukou vaše vzdělání, to oni vás mají naučit všechno důležité, co ke každému předmětu patří. Jak se jim to bude dařit a jak vás to bude bavit, záleží především na jejich stylu vyučování a na jejich přístupu k vám. Ale zároveň na vašem přístupu k učení a k učitelům.

Učitel se může snažit sebevíc, může být hodný a tolerantní. Ale pokud vy nemáte zájem, nemůže vás naučit nic. Když učiteli nevadí být k vám přátelský, může být jeho vyučování uvolněné, příjemné, či dokonce zábavné. Nesmíte toho však zneužívat! Snažte se využít jeho kladného přístupu k vám a zažít odlišný styl vyučování, než jste zvyklí od většiny ostatních kantorů. Protože pokud učitel pozná, že jeho laskavosti jen zneužíváte, může se stát, že rychle změní přístup a na pohodové vyučování bez nervů můžete zapomenout.

Proč vlastně učitelé bývají přísní?

Většinou proto, aby působili autoritativně, aby si získali respekt studentů a aby měli vyučování plně pod kontrolou. Pokud někteří vaši spolužáci nepatří zrovna mezi slušně vychované, je takový přístup učitele logický a pochopitelný. Na druhou stranu, když učitel pozná, že i bez přísnosti se dá s vaší třídou pracovat, jistě nebude mít problém chovat se příjemněji. Není totiž nic horšího než učitel, u nějž netušíte, co od něj můžete čekat. Jestli uprostřed hodiny začne zničehonic zkoušet, nebo vám napaří spoustu domácích úkolů, které si příště oznámkuje. V jiném případě sice nečekané zkoušení vůbec hrozit nemusí, ale to může klidně nahradit po celou hodinu nepřiměřeně zvýšený učitelův hlas, což taky není nic příjemného.

Obecně tedy platí, že…

… čím lepší vztah s kantorem, tím snazší hodina.
A samozřejmě nejde jen o vaši třídu jako celek, ale o každého osobně. I když si to možná neuvědomujete, od tabule mají učitelé velmi dobrý přehled po celé třídě a vidí na každého z vás. Můžou si tak udělat obrázek, kdo z vás dává pozor a kdo dělá všechno možné, jen ne to, co by dělat měl. A podle toho s vámi pak taky učitelé často jednají. Skoro žádný učitel neřeší, že nevíte úplně všechno, na co se vás při zkoušení zeptá. Ale skoro každý učitel řeší, jestli vůbec máte zájem něco vědět, či snahu se něco učit.
Pokud totiž učitel pozná, že jeho výuce nevěnujete pozornost, bude si vás hlídat víc než ostatní a to vám bude velmi nepříjemné. Naopak když dáte najevo zájem či snahu, může být pro vás vyučování celkem klidná záležitost.

A co když si na mě učitel zasedne?

Co to vlastně znamená, že si na vás učitel zasedl? Jak se to projevuje? S trochou nadsázky by se to dalo přirovnat k šikanování mezi spolužáky. Stejně jako silnější si vybírá slabšího pro své násilnické manýry, učitel si může zasednout na studenta jen proto, že je buď výrazně chytřejší nebo naopak méně bystrý než ostatní. Anebo to vůbec nemusí být kvůli chytrosti, ale proto, že je žák učiteli třeba jen nesympatický, či naopak příliš sympatický. Takové chování se většinou projevuje tak, že jste vyvoláváni několikrát častěji než ostatní, v horších případech vás může učitel označovat jako špatný příklad pro ostatní. V krajních případech vás stále pověřuje různými, někdy i zbytečnými úkoly – odnes tohle, přines tamto, smaž ještě jednou tabuli (i když je umytá) apod.

Pokud máte smůlu na neobvykle přísného učitele, který si na vás ještě ke všemu z nějakého důvodu zasedne, máte tři možnosti. Buď se budete snažit to ignorovat a mlčky to snášet, což vám nejspíš nevydrží příliš dlouho. Nebo s učitelem můžete nenápadně bojovat – být vždy na všechno připraveni a nenechat se překvapit, čímž ho vyvedete z míry, a buď s tím raději přestane… anebo nepřestane. V tom případě už nezbývá než si s někým promluvit – nejprve nejlépe s rodiči, po zvážení situace pak za jejich asistence případně s ředitelem školy – a pokusit se nepříjemnou situaci co nejrychleji vyřešit. Musíte však být připravení na to, že učitel sám od sebe nejspíš nic takového nepřizná. Takže je dobré mít o jeho nevhodném chování důkazy.

Všechno se dá vyřešit!

Pokud máte ve škole jakékoli problémy, ať už s učením, s učiteli nebo se spolužáky, nepropadejte panice! Zachovejte klid, poraďte se o problému s rodiči nebo třídním učitelem a netrapte se zbytečnostmi. Protože každý problém se dá nějak vyřešit, to platí pro každého z vás!

Tak to mi asi bez váhání potvrdíš – bradavice, piha, mateřské znaménko… často vypadají jako pupínky, ale neznepokojují tě tolik jako pupínky, kterým také říkáš beďar, nežid, uhr, uhrák, pupan, jebák. Zkrátka akné. Nepříjemné a nevítané pupínky v obličeji, na zádech i dekoltu… Někdy máš pocit, že je to k uzoufání, málokdy s objeví jen jeden jediný, a pokud ano, pak zcela určitě ve chvíli, kdy se to nejméně hodí…

Příčin je mnoho

Problémy s pletí postihují až 90 % populace, příčiny bývají různé – hormonální změny, vrozené dispozice, některé látky obsažené v kosmetických a hygienických přípravcích, některá léčiva a prvky v nich obsažené, ale i nadbytek některých vitaminů. Základní a nejvýznamnější příčinou akné je zvýšená činnost mazových žláz, které produkují kožní maz. Většinou v období spojeném s vyšší nebo změněnou tvorbou hormonů (takovým obdobím je např. dospívání) se tvorba kožního mazu začne zvyšovat a mění se i složení mazu. Stane-li se maz méně tekutým, může dojít k ucpání ústí mazové žlázky a vzniku tolik nenáviděných pupínků. Ale k hormonálním změnám v organizmu dochází nejen v pubertě, ale i v dospělosti (např. při menstruaci, v těhotenství, po porodu atp.).

Na vzniku akné se mohou podílet i vrozené dispozice, tedy sklony k těmto problémům, se kterými ses již narodila – od narození máš určité množství mazových žlázek, určitý typ kožního mazu apod. To znamená, že pokud se ti maz v mazových žlázkách tvoří tužší, může při jeho zvýšené tvorbě dojít k „ucpání“ žlázky; kvasinky a bakterie, zejména bacterie P. acnes normálně žijící na kůži, se v ideálním prostředí pokožky (vlhko a teplo) začnou množit, hromadit a dochází k tvorbě nedokonalostí…

Vyhlas pupínkům válku

Akné se projevuje různě – jako komedony (černé tečky), ale i jako hnisavé neštovičky či nejzávažnější bolestivé a hnisavé hrboly a uzly. Problémy s pletí a všechny projevy akné můžeš konzultovat s lékařem-dermatologem, neboť odborně zhodnotí stav tvé pleti a určí vhodný typ léčby a péče. Včasnou léčbou můžeš předejít vzniku jizev či poruch pigmentace (zabarvení kůže), a tak vyhlas pupínkům válku co nejdříve. Léčba akné, zjednodušeně řečeno, spočívá v užívání léků, aplikaci speciálních přípravků a speciálních ošetření, které působí protizánětlivě, usměrňují tvorbu mazu a zlepšují hojení.

Léčba je však vždy zdlouhavá a vyžaduje trpělivost a také pravidelnou domácí péči – dokonalé povrchové čištění pomocí kosmetických přípravků. Vhodné jsou buď přípravky, které ti doporučí a předepíše lékař-dermatolog, nebo kosmetika určená k péči o problematickou pleť, která je nekomedogenní, a tedy neucpává ústí mazových žlázek a nezhoršuje stav problematické pleti.

Správný postup

U všech forem akné patří k základní péči dokonalé povrchové čištění prováděné pravidelně, nejlépe dvakrát denně, ale zcela určitě večer před spaním. Používej čisticí pleťová mléka, která odstraní přebytek kožního mazu, nečistoty a make-up, pleťovými vodami a toniky bez alkoholu pak pleť dočisti. Vyzkoušet můžeš i gely, pěny nebo jiné speciální přípravky a na závěr pleť ošetři lehkými hydratačními či matujícími krémy. Nabídka speciálních kosmetických přípravků, které jsou pro boj s nedokonalostmi přímo určeny, je dnes široká, vybírat můžeš jak v lékárnách, tak v obchodech s kosmetikou.

Co bys měla vědět

• Ideální odstín make-upu je naprosto stejný jako tvoje pleť, protože pak ji dokonale barevně srovná a není na obličeji rozpoznatelný. Pokud nenajdeš odstín přesně odpovídající tvé pleti, máš ještě možnost výsledný odstín upravit pudrem.
• Make-up je nejlepší zkoušet na čele. Uprostřed čela nejlépe poznáš, zda se odstín make-upu přizpůsobuje barvě pleti. Správný odstín se na pleti jakoby rozplyne. Dost často se doporučuje zkoušet make-up na linii dolní čelisti, ale do těchto míst ani s pomocí zrcátka pořádně neuvidíš.

Způsob nanášení

Malinké množství make-upu nanes nejlépe na čelo, tvář, nos a bradu a vždy dokonale rozetři konečky prstů nebo houbičkou. Čím lehčí make-up, tím lépe se pracuje prstem, čím hustší, pak se lépe nanáší houbičkou. Vždy je snazší make-up přidat než ho mít na pleti moc a nemít ho již kam rozetřít. To znamená – nanášej pouze tenké vrstvičky a postupně přidávej.
Roztírat začni od čela k bradě a od středu obličeje do stran. Při nanášení používej zrcátko, v němž se vidíš celá, a nezapomeň rozetřít make-up po celém obličeji. Nevynechávej místa kolem uší a před ušima a dávej pozor na ostrý přechod nerozetřeného make-upu na bradě nebo mezi bradou a krkem a také na to, aby nezůstaly zbytky ve vlasech nebo ve středové části obličeje. Přechod na bradě musí být rozetřen do ztracena tak, aby místa, kde make-up už není nanesen, nebyla rozpoznatelná.

K čemu korektor?

Někdy se stane, že make-up všechny nedokonalosti nezakryje, a proto se používá i další líčidlo – korektor. Používej jej až po nanesení make-upu, máš tak zaručeno, že korekci, se kterou si pracně pohráváš, nezničíš roztíráním make-upu, a navíc vidíš, která místa make-up dostatečně nezakryl. Ovšem nanášení korektoru na make-up má i jednu nevýhodu – pokud ho uděláš špatně, bude po přepudrování vidět. Správná korekce po přepudrování však vidět být nesmí, měla by mít stejnou barvu jako zvolený make-up. Pro zakrytí různých nedokonalostí a jednotlivých pupínků je ideální korektor v tyčince. Je-li tuhý, nanášej jej nejprve na prst, kde se teplem těla malinko rozpustí, a pak teprve vpracuj do pleti.

Letní prázdniny jsou už sice dávno pasé, ale zavzpomínat si na ně není na škodu, co myslíte? Vyzvaly jsme vás, abyste nám do redakce Sweet 17 zasílaly vaše vtipné, zajímavé nebo i „trapné“ historky právě z léta. A tady jsou ty nejlepší z nich.

Sauna (Andrea)

O prázdninách jsme jeli s našima na Slovensko a já si sebou mohla vzít kámošku. Všechno bylo super až na jeden večer, kdy jsme si s kamarádkou řekly, že zajdeme do sauny v našem hotelu. Když jsme otevřely dveře sauny, uviděly jsme tři kluky v našem věku. Chtěly jsme na ně udělat dojem, tak jsme se začaly bavit o klucích. (A to pořádně nahlas aby nás slyšeli). Nakonec se dostalo i na poprvé. Kámoška to už měla za sebou, a tak mi vyprávěla detaily. Potom řekla něco vtipného a já se začala smát a s námi se začala smát i celá sauna. Nebyli tam jen ti tři kluci, bylo jich tam víc a ne jenom kluků, ale i starších chlapů. A aby toho nebylo málo, tak nám pak jeden pán řekl: „Holky, bylo pěkné vás poslouchat, ale dámská sauna je o dveře vedle.“ To nemusel říkat dvakrát, vystřelily jsme ven a saunám se už obloukem vyhýbaly. Ještě štěstí, že tam nebyl nikdo známý.

Řecká kamarádka (Barunka)

Letos jsem byla s kámoši na dovolené v Řecku. Celá zábava začala už v autobuse cestou tam. Celých 20 hodin cesty jsme prokecali a prosmáli. Ani chvilku jsme nespali. To se potom projevilo na našem spánkovém deficitu. Dorazili jsme na pokoj, padli jsme do postele a spali a spali a spali… Druhý den jsme se šli koupat do moře a tam jsme se navzájem topili. Večer jsme se šli projít do města, sednout si a dát si zmrzlinu. Takhle vypadal celý týden až na poslední noc. To kámoši vybalili neuvěřitelné množství flašek s pitím a rozhodli jsme se, že si půjdeme udělat mejdan někam na pláž, daleko od lidí. Vyrazili jsme ještě za světla a došli jsme na malou plážičku krytou z obou stran skálami. Zábava se postupně rozjížděla a my jsme se koupali(i s flaškami) v moři a dováděli, jak to jen šlo. K ránu mi kamarádi řekli, že jsem nejmíň opilá a že mám jít ty flašky po té koupačce vytáhnout ven z vody. Než jsem vylezla, všichni usnuli. Jak jsem tak ty flašky skládala do baťohů, tak jsem si všimla, že v jedné je jakýsi papírek a na něm je něco napsaného. Myslela jsem, že si někdo z těch „opilců“ udělal legraci, ale ze zvědavosti jsem ho vytáhla a strčila do malé kapsičky v baťohu. Na ten papírek jsem zapomněla, ale pak jsem ho při vybalování našla a podívala se, co tam bylo napsáno. Byla tam adresa s přáním, aby ten, kdo si vzkaz přečte, napsal na tu adresu. Já to zkusila a… od té doby mám novou kamarádku z Řecka, se kterou si pravidelně dopisuju.

Bikiny (Zuzana)

Byla jsem v Řecku u moře a krásně jsem si užívala pláž a sluníčko, samozřejmě v nových bikinách… Kolem šla partička moc pěkných a opálených kluků, a tak jsem okamžitě zpozorněla, obrátila jsem se ke kámošce a nahlas jsem řekla, že se mi jeden fakt hodně líbí, a popsala jsem jí, jak vypadá. Najednou se na mě všichni obrátili a začali se uculovat. Já jsem se divila, proč se tak uculují a došlo mi to, až když jeden z nich utrousil: „Ty vole…“ Zrudla jsem od hlavy až k patě.

Noční služba (Pája)

Když jsme byli s rodinou na prohlídce hradu, byla tam zrovna taková akce, že převlečení lidé předváděli pověsti z hradu. A jedna pověst vyprávěla, že rytíř, který tam kdysi žil, si každou noc vzal nějakou holku na ehm… „noční službu“. Samozřejmě si vybral mě a moji sestřenku! A řekl: „Tak, ty přijdeš od jedenácti do dvanácti. Od jedné do dvou spím a ty potom od tří do čtyř.“ Táta samozřejmě nechápal a nám bylo trapně! Potom jsme si šli ještě prohlédnout hrad a každý se nás na to ptal! A když jsme odcházeli, tak se nás ten rytíř zeptal: „Tak co ta noční služba?“ A já mu odpověděla: „Jo jo, platí.“ A to už bylo na tátu dost a odtáhl rodinu domů. Od té doby na žádné hrady nechodíme.

Holanďan (Eliška)

Tento příběh se odehrál v penzionu taťkovo kamaráda.Pozval nás na pár dní a já okamžitě souhlasila, protože tam byl tenisový kurt a super koupání. Jakmile jsme přijeli, ani jsem si nevybalila a už jsem letěla se vykoupat. Bazén byl velký a hlavně dlouhý. Vsadila jsem se s taťkou o stovku, že ho přeplavu pod vodou. Nikdo jiný tam nebyl. Nemám ráda otevřené oči pod vodou, a tak jsem je nechala zavřené a plavala s rukama před sebou. Najednou jsem narazila na něco pevného. Konečně stěna bazénu, pomyslela jsem si a vynořila se. Promnula jsem si oči a uviděla tak nádherného kluka, jakého jsem ještě nikdy v životě nepotkala. Věděla jsem, že jsou tu s námi jen Holanďani, a tak jsem zašeptala něco, co znělo jako sorry. Usmál se a já myslela, že omdlím. Další den jsem na něj myslela hned od rána. Po obědě jsem šla na tenisový kurt trénovat na zeď. Dala jsem velkou ránu, míček letěl a přistál to mu úúúžasnému klukovi přímo pod nohama. Jakmile ke mně s úsměvem přistoupil a podal mi míček, byla jsem tak zamyšlená, že jak mi řekl něco anglicky, nevěděla jsem, o co jde. „Yes.“ Znělo to, jako bych se ptala. Odvedl mě na posezení, přinesl pití a asi dvě hodiny jsme si anglicky povídali. Zjistila jsem, že je původem z Irska, ale žije v Holandsku. Zbytek týdne jsem prožila s ním. Byl tak dokonalý, že se mi nechtělo věřit, že je skutečný. Ten týden byl nejkrásnější v mém životě a nikdy na něj nezapomenu.

Pod stanem (Aneta)

Ahoj Sweet. O letošních prázdninách jsme byli s kámoškami tábořit pod stanem. Bylo to blízko lesa. Řekly jsme si, že to je dobré místo, a tak jsme tam postavily své stany. K večeru jsme si udělaly malý ohníček a povídaly jsme si. Asi okolo desáté večer k nám přišli dva kluci. Neznali jsme je a ani jsme nevěděli, odkud jsou. Řekli, že táboří kousek vedle. Tak jsme jim dovolili si přisednout k nám. Kecali jsme dlouho do noci. Pak kámošku napadlo, že se můžeme jít podívat, kde kluci táboří, a tak jsme jim řekly, ať nám to jdou ukázat. Kluci se usmáli a vyšli. My za nimi. K našemu velkému překvapení jsme zjistily, že táboříme na jejich zahradě. Kluci nám ukázali velký dům. Řekli nám, že tu jsou na prázdninách. S holkami jsme se hned vrátily k našim stanům a zalezly dovnitř. Hned rámo jsme se sbalily a opustily jejich zahradu.

Bez rodičů (Tereza)

Poprvé jsem jela k moři bez rodičů! Byla to paráda, v Chorvatsku bylo krásně, pláže byly krásné a moře čisté. Tak čisté, že jsme se s naším vedoucím oddílu, dvěma mladšími kluky a mojí kamarádkou Adélou rozhodli, že si půjčíme šlapadlo. Sedla jsem si dozadu a pánové usilovně šlapali až k daleké bójce. Všechno šlo v pohodě, jenže na zpáteční cestě mě nenapadlo nic lepšího než skočit do vody, zezadu se chytnout šlapadla a nechat se jím táhnout až ke břehu. Přiznávám, chtěla jsem se i trochu předvést před naším vedoucím. Kousek od břehu najednou cítím něco divného na těle, podívám se dolů a… byla jsem nahá!!! Neměla jsem ani spodní díl plavek, všechno uplavalo. Leknutím jsem se pustila, naštěstí na šlapadle můj trapas nikdo nezaregistroval. Zato na břehu se všichni bavili. Vylovila jsem plavky, doplavala na pláž a pokud možno nenápadně si je oblékla. Byla jsem ráda, že jsem to jakžtakž ustála. Jenže to nebyl konec. Dostala jsem ze všeho toho chuť na zmrzlinu a vydala se pro ni kolem takové kavárničky, plné snobů, pupkatých manželů se svými vyšňořenými manželkami. A všichni ti chlapi se nedívali na své polovičky, ale na má prsa. Nejdřív mi to trochu zalichotilo, znáte to, ale pak mi to přišlo divné. Dnes už podruhé jsem se koukla dolů a horní díl plavek jsem měla až někde na břiše. To už jsem nevydržela a začala jsem řvát smíchy. Přímo před celou kavárnou. Dva trapasy v jeden den byly i na mě moc.

Jmenuji se Alžběta Fryntová a je mi osmnáct let. Měla jsem to štěstí, že jsem se k Józe v denním životě dostala před více než dvěma lety, a systém mě natolik zaujal, že se chystám na cestu do Indie poznat prameny tohoto učení.

V tomto příspěvku bych vám chtěla přiblížit jógu několika ásanami (sanskrtsky tělesné cvičení), radami a osobními zkušenostmi. Při správném výběru cvičení může jógu cvičit opravdu každý. Důležité ale je uvědomit si schopnosti svého těla, aby zbytečně nedošlo k úrazům. Cvičit jen to, na co se cítíme. Jóga není jen fyzické cvičení, jde spíš o životní styl, který nám pomáhá lépe zvládat každodenní situace. Při cvičení jógy se zklidňuje mysl a tím se zlepšuje náš úsudek při řešení školních problémů, ale i vztahů mezi lidmi.

A jelikož nám skončily prázdniny, kdy většina z nás měla volný program, je těžké opět si přivyknout na denní rutinu: ráno brzo vstávat do školy, pak se soustředit na učení a odpoledne někdo třeba chodí do různých kroužků nebo sportuje.

Život je najednou daleko rychlejší a my nemusíme všechny povinnosti tak dobře stíhat. A proto jsem se v tomto čísle zaměřila na ásany, které jsou dobré na zlepšení koncentrace. Nejlepší je zacvičit si po ránu hned po probuzení a nebo pak večer. Z vlastní zkušenosti velmi doporučuji vstát o pár minut dříve a zacvičit si. Ráno je opravdu dobré protáhnout tělo a zahřát svaly, tím probudíte i mysl a necítíte se pak tolik ospalí. Důležité je věnovat se po ránu hlavně páteři. Toho můžete dosáhnout pomalým kroužením hlavy, rameny a provedením kočky.

Kočka je jednoduché, ale velmi účinné cvičení.

Provedeme ji tak, že se postavíme na všechny čtyři, aby paže a nohy svíraly s podložkou pravý úhel. S výdechem začneme vyhrbovat páteř nejdříve od kostrče až po krční obratle do „kočičího hřbetu“. A s nádechem uvolníme břicho a opět od kostrče prohýbáme páteř. Provedeme několikrát za sebou a snažíme se sladit pohyb s dechem. Po tomto cvičení je páteř ohebnější a pružnější. Cvičení podporuje i zažívání, zmírňuje menstruační potíže a je vhodné k nácviku břišního dechu.
V dnešní době zejména ženy dýchají příliš rychlým a povrchním dechem se zataženým břichem. To zapříčiňuje zvyšování nervozity, stresu, napětí i bolesti. A právě proto je vhodné naučit se břišní dech. Působí blahodárně na vnitřní orgány, harmonizuje a zklidňuje tělo i mysl. Pro začátek stačí, když si lehnete na záda, uvolníte se a pak jednu nebo obě dlaně položte na břicho a pozorujte pohyb břišní stěny při nádechu a výdechu. Nádech by měl být hluboký a výdech zpomalený. Můžete to vyzkoušet i před písemkou v lavici nebo v nějaké stresové situaci, cvičení vede k uklidnění a koncentraci.

První ásanou, kterou bych vám chtěla představit, je vírásana (pozice hrdiny)

ImageVýchozí pozicí je vadžrásana – sed na patách, kdy jsou nohy u sebe, palce nohou se vzájemně dotýkají a paty jsou lehce vytočené do stran. Napřimte trup a položte ruce na stehna. Dále postavte levé chodidlo celou plochou na podložku vedle pravého kolena. Levým loktem se opřete o levé koleno a bradu položte do dlaně. Pravá ruka spočívá na pravém stehně. Pravé chodidlo opřete o bříška prstů, koleno zůstává na podložce. Váhu přesuňte na pravou patu. Soustřeďte se na pevný bod před sebou. Dýchejte normálně a zůstaňte v této pozici tak dlouho, jak je vám to příjemné. Vraťte se do výchozí polohy. Cvičení zopakujte i na druhou stranu. Cvičení proveďte třikrát po sobě.
Toto cvičení zvyšuje schopnost koncentrace. Má silně zklidňující účinek a zbavuje strachu. Posiluje také přirozenou nožní klenbu.

Druhou ásanou je poklona zemi

ImagePosaďte se do vadžrásany a s nádechem přejděte do kleku s předpažením. S výdechem se předkloňte, položte temeno hlavy na podložku a dlaně opřete po stranách hlavy. S nádechem se postavte na špičky prstů u nohou, zvedněte pánev a propněte nohy. Dýchejte do břicha a zůstaňte v této pozici, dokud je vám příjemná. S výdechem se vraťte do výchozí pozice. Pokud vám cvičení nepůsobí závratě nebo bolesti, proveďte třikrát.
Toto cvičení zvyšuje prokrvení hlavy, a tak příznivě působí na smyslové orgány uložené v hlavě, zvyšuje schopnost koncentrace, zlepšuje paměť a posiluje svalstvo šíje, zad a nohou.

Třetí ásanou je šašankásana (pozice zajíce)

ImageStejně jako u předchozích dvou se začíná ze sedu na patách. Ruce položte na stehna a trup je vzpřímený a uvolněný. S nádechem vzpažte a s výdechem se s rovnými zády a nataženými pažemi předkloňte, až se paže i čelo dotknou podložky. Pohyb vychází z kyčlí a hýždě se snažte nechat na patách. Dýchejte do břicha a zůstaňte chvíli v pozici. Uvolněte přitom celé tělo, zvláště ramena, šíji a záda. S nádechem přejděte s rovnými zády zpět do vadžrásany se vzpažením. Trup, hlava i paže jsou po celou dobu pohybu v jedné přímce. S výdechem vraťte paže na stehna. Cvičení proveďte 3x. Při posledním provedení setrvejte v předklonu trochu déle a vědomě vnímejte účinek dýchání na oblast páteře.
Toto cvičení zlepšuje prokrvení hlavy, a proto pozitivně působí na oči a činnost mozku. Pomáhá proti únavě, nervozitě a depresím. Má uklidňující účinek a zvyšuje schopnost koncentrace. Břišní dech působí jako jemná masáž na trávicí orgány a může také sloužit jako účinná relaxační poloha.

Vše, co jsem se naučila o józe a co se vám teď snažím předat, je ze systému Jóga v denním životě, který vytvořil Paramhans Svámí Mahéšvaránanda podle autentické jógové tradice pro člověka v naší moderní společnosti. Pokud by vám bylo cokoliv nejasného nebo byste měli bližší zájem o jógu, můžete mě kontaktovat na mém ICQ – Tara (455891722).

Jmenuji se Alžběta Fryntová a je mi osmnáct let. Měla jsem to štěstí, že jsem se k Józe v denním životě dostala před více než dvěma lety, a systém mě natolik zaujal, že se chystám na cestu do Indie poznat prameny tohoto učení.

V tomto příspěvku bych vám chtěla přiblížit jógu několika ásanami (sanskrtsky tělesné cvičení), radami a osobními zkušenostmi. Při správném výběru cvičení může jógu cvičit opravdu každý. Důležité ale je uvědomit si schopnosti svého těla, aby zbytečně nedošlo k úrazům. Cvičit jen to, na co se cítíme. Jóga není jen fyzické cvičení, jde spíš o životní styl, který nám pomáhá lépe zvládat každodenní situace. Při cvičení jógy se zklidňuje mysl a tím se zlepšuje náš úsudek při řešení školních problémů, ale i vztahů mezi lidmi.

A jelikož nám skončily prázdniny, kdy většina z nás měla volný program, je těžké opět si přivyknout na denní rutinu: ráno brzo vstávat do školy, pak se soustředit na učení a odpoledne někdo třeba chodí do různých kroužků nebo sportuje.

Život je najednou daleko rychlejší a my nemusíme všechny povinnosti tak dobře stíhat. A proto jsem se v tomto čísle zaměřila na ásany, které jsou dobré na zlepšení koncentrace. Nejlepší je zacvičit si po ránu hned po probuzení a nebo pak večer. Z vlastní zkušenosti velmi doporučuji vstát o pár minut dříve a zacvičit si. Ráno je opravdu dobré protáhnout tělo a zahřát svaly, tím probudíte i mysl a necítíte se pak tolik ospalí. Důležité je věnovat se po ránu hlavně páteři. Toho můžete dosáhnout pomalým kroužením hlavy, rameny a provedením kočky.

Kočka je jednoduché, ale velmi účinné cvičení.

Provedeme ji tak, že se postavíme na všechny čtyři, aby paže a nohy svíraly s podložkou pravý úhel. S výdechem začneme vyhrbovat páteř nejdříve od kostrče až po krční obratle do „kočičího hřbetu“. A s nádechem uvolníme břicho a opět od kostrče prohýbáme páteř. Provedeme několikrát za sebou a snažíme se sladit pohyb s dechem. Po tomto cvičení je páteř ohebnější a pružnější. Cvičení podporuje i zažívání, zmírňuje menstruační potíže a je vhodné k nácviku břišního dechu.
V dnešní době zejména ženy dýchají příliš rychlým a povrchním dechem se zataženým břichem. To zapříčiňuje zvyšování nervozity, stresu, napětí i bolesti. A právě proto je vhodné naučit se břišní dech. Působí blahodárně na vnitřní orgány, harmonizuje a zklidňuje tělo i mysl. Pro začátek stačí, když si lehnete na záda, uvolníte se a pak jednu nebo obě dlaně položte na břicho a pozorujte pohyb břišní stěny při nádechu a výdechu. Nádech by měl být hluboký a výdech zpomalený. Můžete to vyzkoušet i před písemkou v lavici nebo v nějaké stresové situaci, cvičení vede k uklidnění a koncentraci.

První ásanou, kterou bych vám chtěla představit, je vírásana (pozice hrdiny)

ImageVýchozí pozicí je vadžrásana – sed na patách, kdy jsou nohy u sebe, palce nohou se vzájemně dotýkají a paty jsou lehce vytočené do stran. Napřimte trup a položte ruce na stehna. Dále postavte levé chodidlo celou plochou na podložku vedle pravého kolena. Levým loktem se opřete o levé koleno a bradu položte do dlaně. Pravá ruka spočívá na pravém stehně. Pravé chodidlo opřete o bříška prstů, koleno zůstává na podložce. Váhu přesuňte na pravou patu. Soustřeďte se na pevný bod před sebou. Dýchejte normálně a zůstaňte v této pozici tak dlouho, jak je vám to příjemné. Vraťte se do výchozí polohy. Cvičení zopakujte i na druhou stranu. Cvičení proveďte třikrát po sobě.
Toto cvičení zvyšuje schopnost koncentrace. Má silně zklidňující účinek a zbavuje strachu. Posiluje také přirozenou nožní klenbu.

Druhou ásanou je poklona zemi

ImagePosaďte se do vadžrásany a s nádechem přejděte do kleku s předpažením. S výdechem se předkloňte, položte temeno hlavy na podložku a dlaně opřete po stranách hlavy. S nádechem se postavte na špičky prstů u nohou, zvedněte pánev a propněte nohy. Dýchejte do břicha a zůstaňte v této pozici, dokud je vám příjemná. S výdechem se vraťte do výchozí pozice. Pokud vám cvičení nepůsobí závratě nebo bolesti, proveďte třikrát.
Toto cvičení zvyšuje prokrvení hlavy, a tak příznivě působí na smyslové orgány uložené v hlavě, zvyšuje schopnost koncentrace, zlepšuje paměť a posiluje svalstvo šíje, zad a nohou.

Třetí ásanou je šašankásana (pozice zajíce)

ImageStejně jako u předchozích dvou se začíná ze sedu na patách. Ruce položte na stehna a trup je vzpřímený a uvolněný. S nádechem vzpažte a s výdechem se s rovnými zády a nataženými pažemi předkloňte, až se paže i čelo dotknou podložky. Pohyb vychází z kyčlí a hýždě se snažte nechat na patách. Dýchejte do břicha a zůstaňte chvíli v pozici. Uvolněte přitom celé tělo, zvláště ramena, šíji a záda. S nádechem přejděte s rovnými zády zpět do vadžrásany se vzpažením. Trup, hlava i paže jsou po celou dobu pohybu v jedné přímce. S výdechem vraťte paže na stehna. Cvičení proveďte 3x. Při posledním provedení setrvejte v předklonu trochu déle a vědomě vnímejte účinek dýchání na oblast páteře.
Toto cvičení zlepšuje prokrvení hlavy, a proto pozitivně působí na oči a činnost mozku. Pomáhá proti únavě, nervozitě a depresím. Má uklidňující účinek a zvyšuje schopnost koncentrace. Břišní dech působí jako jemná masáž na trávicí orgány a může také sloužit jako účinná relaxační poloha.

Vše, co jsem se naučila o józe a co se vám teď snažím předat, je ze systému Jóga v denním životě, který vytvořil Paramhans Svámí Mahéšvaránanda podle autentické jógové tradice pro člověka v naší moderní společnosti. Pokud by vám bylo cokoliv nejasného nebo byste měli bližší zájem o jógu, můžete mě kontaktovat na mém ICQ – Tara (455891722).

Míváte někdy problémy s nedostatkem peněz? Měsíční kapesné od rodičů jste už dávno vyčerpali a do dalšího měsíce je ještě daleko, ale tak dlouho čekat nechcete nebo nemůžete, přitom rodiče vám žádné peníze navíc nedají? Co tedy s tím? Podobné problémy kdysi měla i dnes devatenáctiletá Anička. Jak to vyřešila?

Od svých patnácti let chodí na brigády. Postupně se osamostatňovala, až se na rodičích stala finančně zcela nezávislá. Jak tehdy ve svých patnácti začala, podle čeho si brigády vybírala a kde všude už za ty čtyři roky pracovala? Spolu s ní jsme připravili několik důležitých rad pro všechny z vás, kdo si chcete začít vydělávat sami.

„Na první brigádu jsem šla, protože jsem si chtěla koupit jedno krásné tričko a máma mi ho nechtěla zaplatit.“

Jistě je mezi vámi spousta těch, kteří mají problémy vystačit jen s penězi, které dostáváte každý měsíc od rodičů. Jednou vám chybí stovka na kino, jindy třeba dvě na nové oblečení. Prostě byste každý měsíc potřebovali o něco víc peněz, než kolik jsou rodiče ochotni vám dávat. Pak není nic jednoduššího než si začít sami vydělávat, začít chodit na brigády. A věřte, že chodit na brigády třeba hned od té doby, co dostanete občanku, není vůbec nic divného. „Na první brigádu jsem šla, když mi bylo čerstvých patnáct,“ potvrzuje Anička. Nevýhodou brigád je, že když ještě nemáte žádné pracovní zkušenosti, nemůžete si moc vybírat, zkrátka musíte být rádi za to, co se zrovna nabízí. „Ta moje první brigáda bylo úplně obyčejné lepení samolepek na hasicí přístroje,“ vzpomíná Anička. „Nebyla to žádná skvělá práce, ale nic jiného na výběr nebylo a já jsem si hrozně moc chtěla koupit jedno krásné tričko a máma mi ho nechtěla zaplatit.“ Z věci, kterou si koupíte za vlastnoručně vydělané peníze, pak taky máte větší radost a mnohem víc si jí vážíte.

„Práce se nesmíte bát, jinak pracovat nezačnete nikdy!“

Ve chvíli, kdy dostanete peníze za svou první brigádu, nejspíš začnete přemýšlet, že vám to nestačí, a začnete se shánět po nové možnosti si přivydělat. „Na svou druhou brigádu jsem šla o letních prázdninách. Měla jsem totiž na léto dost plánů a rodiče řekli, že mi zaplatí jen něco, takže na zbytek jsem si musela vydělat sama. Sehnala jsem si práci v jednom skladu. Původně to mělo být jen na týden, ale bylo to tam fajn a vedoucí byl s mou prací spokojen a bylo možné zařídit si pracovní dobu podle svých možností, takže jsem tam ve volných dnech nakonec chodila celé prázdniny.“ Anička se netají tím, že z vydělaných peněz měla velkou radost. „Byl to skvělý pocit, dokázat si vydělat vlastní peníze. Taky jsem si uvědomila, že si díky tomu můžu dovolit víc věcí než dřív – větší kredit na mobil, lepší oblečení a častěji se chodit někam bavit.“

Jedna věc je chodit na brigády o prázdninách, když máte hodně volného času. Ale co pak, když zase začne škola, je možné stíhat učení i práci? A zbude vám vůbec ještě nějaké volno?

Ano, samozřejmě je to možné. Záleží to jenom na tom, jakým způsobem si svůj program zorganizujete. Na prvním místě musí být samozřejmě stále škola. A pak záleží na tom, co je pro vás důležitější – více peněz, nebo více volného času? „Uvědomila jsem si, že už nechci přijít o ten svůj lepší standard, a tak jsem v tom skladu nakonec zůstala i celý školní rok. A pamatuju si, že ze začátku to bylo náročné – kromě školních povinností ještě chodit do práce a ještě mít aspoň trochu volného času. Ale zvykla jsem si celkem rychle.“ Důležité je najít si takovou brigádu, kde jsou ochotni vyjít vám časově vstříc. A i když to nebude zrovna zajímavá práce. Vždycky je lepší mít nějakou brigádu než vůbec žádnou. „Hlavně se práce nesmíte bát, jinak pracovat nezačnete nikdy,“ souhlasí Anička.

Je lepší krátkodobá, nebo dlouhodobá brigáda?

To záleží na několika důležitých věcech: Jak moc jste spokojeni s tou aktuální, jestli chcete raději vyzkoušet více různorodých oborů nebo se naopak chcete zaměřovat jen na jeden. Velmi také záleží, jak jsou s vámi spokojeni nadřízení – jestli se těší, až vás budou moct vyměnit za někoho schopnějšího, nebo jsou s vámi naopak spokojeni a dlouhodobější formu brigády vám nabídnou sami. „Já jsem toho vyzkoušela už docela dost. Od hostesky na ochutnávce jogurtů přes telefonní operátorku, pomocnou sekretářku až po práci v pokladně. Každá ta práce byla něčím zajímavá, ale nemůžu říct, že by mě něco z toho nějak extra bavilo. Ale ty penízky pak byly vždycky příjemné a to bylo nejdůležitější! Obecně mi však víc vyhovuje dlouhodobější práce. Člověk postupně zapadne do kolektivu, pozná nové přátele a cítí se tam lépe, než když je tam jen na návštěvě. Nebojte, ani dlouhodobější brigáda není navždy. Je fakt, že po nějakém čase každý zatouží po změně nebo třeba po lepších penězích,“ říká podle svých zkušeností Anička.

Výhodou krátkodobé (maximálně několikadenní) brigády je, že když vás nebaví nebo se vám nějak nelíbí, stačí vydržet smluvenou dobu, pak dostat zaplaceno a máte klid. Nevýhodou bývá to, že na rozdíl od té dlouhodobé bývá většinou o víkendech. „Proto mi dlouhodobé brigády vyhovují víc. V týdnu jedu prostě na plno – škola, práce – a o víkendech se pak scházím s přáteli nebo jen tak odpočívám,“ říká Anička.

Každá zkušenost se vám později může hodit…

Výhodou dlouhodobé (několik týdnů nebo měsíců) brigády může být i to, že když vás práce baví a děláte ji tak dobře, že jsou s vámi nadřízení spokojeni, můžou vám nabídnout, že po ukončení školy vám dají opravdovou práci. A pokud ne, v průběhu každé brigády nasbíráte různé zkušenosti, které se vám později můžou kdykoli hodit. To potvrzuje i Anička, kterou shodou okolností tento školní rok čeká maturita. „Před několika měsíci jsem změnila brigádu a teď pracuju coby asistentka v jedné realitní agentuře. Práce mě sice baví, ale že bych u toho chtěla zůstat, to zase ne. Studuju uměleckou školu, takže bych chtěla jít spíše tím směrem. Ale už jsem se naučila, že člověk nikdy neví, co se může stát, a proto je lepší být připraven na cokoli.“

Když opravdu chcete, stihnete všechno!

Největším problémem je tedy zorganizovat si svůj čas tak, abyste stíhali jak školu, tak brigádu a ještě měli volný čas pro sebe a pro své přátelé. Připravte se na to, že začít pravidelně brigádničit bude změna v životě nejen pro vás, ale i pro vaše okolí. Může se dokonce stát, že někteří kamarádi se od vás odvrátí, protože už nebudete moct kdykoli ven jako předtím. Navíc vám třeba začnou závidět, že si už sami vyděláváte a můžete si nezávisle na rodičích dovolit koupit něco, na co oni sami nemají. „Ano, i mně se stalo, že jsem o pár kamarádů přišla. Tím se však jen ukázalo, že to nebyli ti praví přátelé, takže mi to nevadí. Jen mě možná mrzí, že jsem se v nich zklamala. Ale naštěstí mám ještě dost dalších přátel, kteří při mně stojí nebo se dokonce odhodlali taky začít chodit na brigády, z čehož mám velkou radost.“ Anička taky potvrzuje, že kvůli brigádám musí někdy oželet nějakou společnou zábavu s přáteli. „Není to ale naštěstí moc často. Právě proto na brigádu chodím v týdnu, kdy ani ostatní nemají moc času. A víkend si pak společně užijeme. Sem tam se sice stane, že i ten víkend mám pracovní, ale to se prostě nedá nic dělat. Naštěstí má většina přátel pro tohle pochopení. A taky platí, že když opravdu chcete, stihnete všechno!“

Než-li se budeme věnovat „dnešnímu“ malování henou na tělo, trocha historie neuškodí. Nahlédněme společně do dávné minulosti, kdy to všechno začalo – zdobení těla má totiž svůj původ v prastarých lidských kulturách.

Již v dávnověku měli lidé rádi pestrost a cítili potřebu zkrášlovat se a přeměňovat pomocí přírodního barviva. Mnohdy zdobení těla nemělo jen dekorativní účel, ale také symbolický. Malovalo se při významných společenských či náboženských událostech, rituálech nebo při důležitých událostech v životě člověka.

Ve starých vyspělých kulturách, od Egypta přes Mezopotámii až po východ Asie, se z rituálního zvyku malování na tělo postupně vyvinul make-up: vždyť co je náš moderní make-up jiného než umělé pomalování obličeje.
Podle dochovaných egyptských hieroglyfů slavných krásek Nefertiti a Kleopatry víme, že
hena se jako přírodní barvivo používala před více než 5000 lety. Ženy ve starověku používaly henu k barvení kůže, vlasů, k malování rtů i nehtů.

Malovaní henou, dnes tolik obdivované ženami a dívkami „ze Západu“, má původ v severní Africe, ale také v arabském světě a v Indii se hena už tisíce let využívá nejen jako prostředek ke zkrášlení celého těla. Zdobení těla se však v daných oblastech od sebe liší jak tvarem, tak velikostí i barvou. Zatímco u afrických motivů obdivujeme jejich výrazné geometrické tvary, indické motivy nás zaujmou především svými jemnými tenkými liniemi, které většinou pokrývají celé dlaně a chodidla, a arabské ornamenty zase upoutají naši pozornost především motivy zobrazujícími ptactvo, květiny a listy stromů. Malbě henou se v těchto oblastech věnují především ženy, které si nejčastěji zdobí ruce, dlaně, nohy a chodidla.

Co je to hena?

Hena je keřík, latinsky Lawsonia inermis, se zelenými, vonnými lístky, který barevně zdobí drobné bílé až červené kvítky. Rostlina se již po tisíciletí pěstuje zejména kvůli svým hladkým podlouhlým listům, z nichž se po usušení a nadrcení získává prášek zelené barvy mimořádných vlastností s velmi příjemnou vůní, který se používá na barvení vlasů a na malování kůže. Šťáva získaná z květů se využívá při výrobě kosmetických přípravků. Tento ozdobný keř je pěstován především v Arábii, severní Africe, Indii, Súdánu, Pákistánu, Íránu a také na Madagaskaru či v Austrálii.

Chceš být originální?

S henou jako přírodním barvivem jsme se tedy seznámili, takže popojedeme dál. Žhavým trendem tohoto léta je bezesporu zdobení neboli malování henou na tělo. První otázka tedy zní: Líbí se ti tetování? Ano? V tom případě čti dále. Máme pro tebe tip, čím by ses mohla vyšperkovat a potěšit. Pokud zdobení těla příliš neholduješ, třeba tě následující řádky přesvědčí, že tetování není pouze výsadou podivných individuí. Takže jestli koketuješ s myšlenkou nechat si na své tělo zvěčnit vysněný obrázek, proč ne! Ne vše musí být na věky, existuje tetování henou, které je v současnosti kosmetickým trendem a zároveň největším hitem, jemuž holduje nejen Madonna, ale i další celebrity.

Kresba neboli „tetování“ henou na pokožku se stále častěji používá jako dočasná ozdoba kůže nebo jako „zkušební verze“ nového tetování. Pokud tě omrzí, nevadí. Po deseti dnech zmizí a můžeš si „vytetovat“ něco úplně nového na úplně jiném místě. A co můžeš udělat pro to, abys mohla pyšně odhalit své tělo s krásným šperkem na vlastní kůži? Buď se dáš cestou „já sama“ nebo necháš zapracovat profíky v tetovacím studiu!

V každém se skrývá umělec

Pokud se rozhodneš jít cestou „já sama“, pro začátek stačí málo – zdolat jednu překážku, a tou je nedůvěra v sama sebe. Nemusíš hned vytvářet na kůži své vlastní vzory, stačí, když začneš postupovat podle již navržených předloh. Ale než začneš pracovat s henou „naostro“, nacvič si zacházení s nástrojem, který budeš používat: nejprve zkoušej napodobit podle předlohy vybrané motivy na papír tužkou – od jednoduchého vzorečku ke složitějšímu ornamentu – potom si namaluj zkušební motiv pastou z heny na list papíru… Tímto poměrně jednoduchým způsobem se zdokonalíš a uvidíš, že krásné vzory zakrátko zvládneš a půjdou ti lehce od ruky malovat i na kůži. Ne vše se ale musí napoprvé podařit. Nic se neděje, nezdary tvého uměleckého snažení poměrně rychle vyblednou a většinou je lze „opravit“ ještě během malování.

Malování henou je umění, které se neřídí žádnými přísnými pravidly, a až získáš větší praxi, určitě si budeš navrhovat vlastní vzory a úspěchy, obdiv známých a kamarádek tě zajisté posunou dále ke složitějším prvkům. Důležité je věřit si a nepodceňovat se!

Dopřej si šperk namalovaný na kůži

Pomocí tetovací tužky nebo pasty z heny si můžeš i ty na svém těle vytvořit svůdný letní šperk. Pokud jsi již zvládla malování „na nečisto“ a tvé tahy tužkou jsou jisté, namaluj si na kůži berberské, indické či arabské vzory – tradiční vzory jsou mimořádně zajímavé a svůdné – anebo návrhy z vlastní dílny.

Barvení henou je nejzábavnější v partičce přátel, kteří chtějí být také in. Naplánuj si s kamarádkami odpolední nebo večerní „hena párty“, postarej se o netradiční občerstvení a pak už se s kámoškami věnujte jen samy sobě. Taková „výtvarná pracovní“ sešlost je nejen perfektním relaxem, ale můžete také společně probrat dosavadní zážitky z prázdnin, pochlubit se novou láskou, někoho lehce „zdrbnout“ atd., ale co bychom radili, vy už si poradíte samy…

Jak na to?

Na kůži se maluje buďto tradičně pomocí dřívka, kornoutku, nebo „netradičně“ tetovací tužkou. Protože hena je barvivo přírodní, velmi záleží na teplotě a délce působení. Nejlépe „chytá“ na místech s více zrohovatělou kůží – dlaně i chodidla „chytnou“ barvu lépe než např. předloktí, paže, nohy nebo bříško. Chodidla či dlaně pomalované henou zapůsobí na okolí daleko více než trvalé tetování, kterého je teď k vidění plno. A kdy jindy než v létě vynikne malování na těle? A co teprve na pláži nebo na koupališti!

TROCHU ROZHODOVÁNÍ

Pastu z heny si ani nemusíš připravovat sama, protože hotová je k dostání v obchodech, anebo si rovnou pořiď speciální tetovací tužky, které malování zjednodušují – pro začátečníky jsou ideálním pracovním nástrojem.

Tužka…
Jestliže se budeš pokoušet o tetování henou poprvé nebo chceš-li si celý proces usnadnit, s tetovacími tužkami můžeš vsadit na jistotu – existují v nejrůznějších barevných provedeních a v nabídce je mají některé kosmetické firmy. Tužky mají tu výhodu, že si s nimi můžeš troufnout i na obtížnější motiv, a když se nepovede, lehce a bez problému jej smyješ.

TIP: Tetovacími tužkami můžeš zhotovovat i vícebarevné vzory, protože jejich barevná škála k tomu přímo vybízí.

RADA: Protože tužky jsou jen krátkodobou radostí, jsou ideální pro mimořádné příležitosti „na suchu“. Jakmile se budeš potit (na diskotéce) nebo se dostaneš do kontaktu s vodou (pláže, bazény), vzory vytvořené tetovací tužkou bohužel rychle zmizí, protože tyto tužky neobsahují henu, ale ve vodě nebo v tucích rozpustné esence, které na kůži vydrží asi dva dny.

… nebo tuba…
S originálním obrazcem z heny sice budeš muset žít o něco déle, ale klidně experimentuj. Koneckonců nejde o nezvratné rozhodnutí ani o tetování, které ti zůstane na celý život.

Velmi praktické jsou hotové namíchané pasty z heny v tubách se stříkacími nástavci (k dostání v některých prodejnách kosmetiky a tetovacích salónech). Po otevření (chraň si oděv před znečištěním, jelikož se pasta může tlakem trochu vymáčknout) a upevnění nástavce na špičku tuby můžeš barvu lehce vytlačovat a malovat i ty nejjemnější linky. Tento způsob malování ocení především mírně pokročilé „tatérky“, neboť aplikace pasty je podstatně jednodušší než vytváření motivů tradičními dřívky nebo vlastnoručně vyrobenými kornoutky.

RADA: Hotové pasty nakupuj u seriózních prodejců nebo kosmetických firem, abys měla záruku, že výrobek odpovídá přísným evropským směrnicím o kosmetice – tzn. že je zdravotně nezávadný.

… anebo pasta?

Vzor na kůži si můžeš také vytvořit pastou z heny, kterou si připravíš z přírodního prášku podle návodu uvedeného na obalu. Tento způsob nanášení ale vyžaduje praxi, kreativitu a značnou trpělivost. Jak na to? Na dobře omytou, mastnoty a emulzí zbavenou a pečlivě osušenou pokožku nanášíme vlastní vzor, který jsme si vybrali nebo sami navrhli. Můžeme použít ostrý dřevěný předmět (např. párátka), na jehož hrot nabíráme malá množství pasty a nanášíme na pokožku, nebo můžeme použít vlastnoručně vyrobený plastový kornoutek či plastový sáček s miniotvůrkem a hmotu z nich vytlačovat. Pro vytváření ornamentů nebo bordur můžeme použít také samolepicí šablony. „Šablonovým“ způsobem docílíme i náročnějších motivů. Očekávaného výsledku dosáhneme tím, že pastu necháme působit na kůži 2 až 4 hodiny – čím déle, tím lepšího výsledku docílíme.

TIP: Před každým sprchováním „tetáž“ namaž vrstvou mastného krému, nejlépe vazelíny. Pleť zůstane vláčná a obrázek se tak rychle neztrácí.

RADA: Pokud henou budeš malovat vzory déle než hodinu, musíš zaschlou barvu odstranit postupně podle doby působení.

Barevný efekt

Čerstvě vytvořený dekor henou má světle až tmavě oranžové zabarvení, ale po určité době ztmavne. Barevný efekt se liší podle typu pokožky a může být odlišný na různých částech těla. Především záleží na pigmentaci pokožky, jaký bude její finální odstín. Výsledná barva tetování by měla být červenohnědá, ale obecně platí, že čím snadněji se opalujeme, tím výraznější bude výsledná barva. U lidí se snědší pletí bývá výsledná barva hnědočervená, zatímco u lidí s velmi světlou pletí a plavými vlasy je žlutooranžová, a čím je pokožka tmavší, tím více s ní bude tetování splývat.

Přehledně to nejdůležitější

• Ve specializovaných obchodech s kosmetikou nebo tetovacích salónech a orientshopech si můžeš z široké nabídky vybrat šablony, předlohy nejrůznějších motivů a další důležité pomůcky potřebné k malování henou. Jejich ceny jsou zajímavé a dostupné.
• S testem na alergii sázíš na jistotu. Před samotným malováním se doporučuje nanést trošičku pasty na citlivou kůži (např. předloktí…), a pokud ani po 12 hodinách pokožka nezčervená, můžeš začít bez obav tvořit.
• Čas je důležitý faktor. Hena se rozvine do plné krásy svých barev teprve po 48 hodinách, proto si malování na tělo před očekávanou událostí – večírek, diskotéka, letní zahradní párty – dobře naplánuj.
• Než začneš se zkrášlováním henou, připrav si předměty, které budeš potřebovat, na dosah ruky. Odbíhání od započaté práce není žádoucí, neboť hena „umí“ nabarvit nejen kůži, ale i koberec nebo čalounění a polštářky na sedačce…
• Místa určená ke zdobení vždy pečlivě omyj a promasíruj. Velmi účinný je také jemný peeling. Čím lépe kůži před úkonem a po něm ošetříš, tím trvanlivější bude „tetování“.
• Při použití šablony se pasta nesmí dostat mezi kůži a šablonu, pastu nanášej pouze do otvorů. Po zaschnutí šablonu stáhni a dokonale zaschlou hmotu na vzorku odrol – přibližně po osmi hodinách. Ke konečné očistě použij vatový polštářek a olivový olej.
• „Tetované“ místo by nemělo co nejdéle přijít do styku s vodou. Vybarvení pozitivně ovlivňuje sluneční záření. Životnost tetování prodlužuje každodenní potírání olejem nebo mastným krémem.
• Hena působí i jako UV filtr – někdy se stává, že po vyblednutí kresby zůstane na pleti její „negativ“ a ten bude vidět tak dlouho, dokud opálení nevybledne.
• I malé vzory mohou vypadat efektně… Hezké je to, co se líbí.

Léto a voda k sobě samo sebou patří. A k vodě a do vody se chodí v plavkách. Výběr záleží na tobě, kromě různých barev a vzorů můžeš zvolit plavky celkové, dvojdílné s různým typem kalhotek i vrchních dílů. Nosí se malinkaté bikiny, rafinované tankini i důmyslné plavky vcelku. V módě jsou plavky stříbrné, módní je modrá, bílá, červená i černá, ale i zářivé barvy s námořnickými, etnickými, rostlinnými i dětskými motivy. Nic není předepsáno, nosit můžeš zkrátka vše.

Jaké plavky si nakonec vybereš, to je jen na tvém uvážení. V každém případě uvažuj i o tom, zda se vybrané plavky hodí pro tvou postavu. Plavky toho sice moc nezakrývají, ale máš-li na své postavě místa, na která nechceš upozorňovat, můžeš i s plavkami malinko kouzlit. Mysli na to, že různé nedokonalosti postavy ovlivní správný střih, kvalitní materiály, barva i vzory a několik malých triků: vodorovné pruhy, příčné dělení a řasení partii opticky zkracují a rozšiřují; podélný vzor, podélné členění a svislé pruhy naopak partii opticky prodlužují.

Dívky s objemnějším poprsím by měly dávat přednost stabilní a kvalitně vyztužené podprsence se širšími a pevnými ramínky. Horní díl plavek by měl vždy dobře držet a zvednout poprsí.

Pro dívky s malými ňadry jsou vhodné plavky s vyztuženou podprsenkou, horní díl plavek může být nařasený, prsy opticky zvětší i široké vodorovné pruhy a různé aplikace. I pomocí košíčků s vycpávkami a efektem push-up určitě vykouzlíš prsy vysněné velikosti. Ale netrap se, i to, co je malé, je hezké!

Větší bříško nejlépe skryješ v kvalitních plavkách vcelku. Vhodné jsou plavky s vysokým podílem elastanu, které zpevňují a tvarují bříško.

Pro dívky s širokými boky a větším zadečkem je ideálním módním doplňkem pareo, sarong – velký šátek, který si můžeš omotat kolem boků, ale i sukýnka, která se nosí k dvojdílným i jednodílným plavkám. Často je můžeš koupit ve stejných barvách a se stejným motivem jako plavky. Můžeš však také více upozorňovat na horní část těla, a to pomocí pestrých barev a vzorů na horním dílu plavek. Můžeš vyzkoušet i vyšší kalhotky nebo kalhotky s nohavičkou, ale dej pozor, zda ti opticky příliš nezkracují nohy. Určitě nic nezkazíš, když dolní díl plavek zvolíš v tmavé barvě, ta také opticky zeštíhluje. Horní díl pak vybírej světlejší nebo nos celkové plavky s horní částí ve světlých a s dolní částí v tmavých barvách.

ŠATIČKOVÉ VÁZÁNÍ

1. Pareo chyť na širší straně každou rukou za jeden roh.
2. Nyní si je obtoč zepředu kolem těla tak, aby jeden cíp vedl pod levým podpažím dozadu a končil na pravém rameni a druhý cíp po obtočení těla končil na pravém rameni vpředu.
3. Oba cípy svaž dvojitým uzlem a utáhni.

SUKŇOVÉ VÁZÁNÍ

1. Pareo (sarong) nijak neskládej. Každou rukou chyť jeden roh šátku na širší straně a dej si jej zezadu kolem těla.
2. Oběma rukama vpředu šátek kolem těla utáhni.
3. Ruce překřiž a horní cípy takto vytvořené sukně upevni tak, že jeden cíp vytáhni zpod sukně navrch směrem k jednomu boku a druhý zahrň pod horní okraj na druhém boku.
(Čerpáno z knihy Šátky, šály, kravaty – autor Šárka Pavličová)

Kromě plavek je pro cestu na pláž či koupaliště důležitá také kabela, do které se vejde všechno, co si s sebou potřebuješ vzít. Nezapomeň na opalovací kosmetiku, sluneční brýle, dostatek vody, lehkou svačinu, pár kousků ovoce či zeleniny, kšiltovku či klobouk, ale i peníze na případné posezení v restauraci či kavárně, nezbytný je určitě ručník a deka či prostěradlo na ležení.

Aby ti plavky dlouho vydržely:

1) Dodržuj pokyny k ošetřování uvedené na štítku.
2) Plavky po každém nošení vyper ve vlažné vodě v jemném pracím prášku. Neždímej je. Nesuš je na přímém slunci.
3) Nenechávej plavky dlouho vlhké ve srolovaném stavu, navíc v igelitovém sáčku.
4) Mořská voda, slunce a chlór mohou ovlivnit stálobarevnost plavek, proto je po vykoupání co nejdříve vymáchej ve vlažné vodě a nech volně uschnout.
5) Mysli na to, že si plavky můžeš zničit sezením na hrubé dřevěné lavici (zatrhnutím a vytažením vláken), proto si sedej raději na ručník. Plavky si ale můžeš poškodit i jízdou na tobogánu a klouzačce, když mají hrubý povrch.

Léto je tady a ty bys chtěla chodit s miláčkem ruku v ruce rozkvetlou přírodou. Co však dělat, když trpíš jako stále větší část lidstva alergií a na procházku mezi rozkvetlé byliny se bojíš jít? Ze zkušeností totiž víš, že tě nejpozději po dvaceti minutách začnou svědit oči, takže je budeš mít jako králík, a ticho, v němž by se tak dobře poslouchalo zamilované šeptání tvého miláčka, bude přerušovat tvoje neustálé kýchání, posléze provázené potoky vodnaté rýmy.

Když navštívíš alergologa, samozřejmě ti napíše vhodné prášky, ale většinou ti i vysvětlí, že si na procházky po luzích a hájích musíš nechat v rámci péče o zdraví zajít chuť. Zároveň si však uvědomíš, že už v předjaří začínají v ovzduší létat pyly lísky a olše, v březnu se k nim přidají buky, duby, vrby a břízy, jejichž sezóna trvá skoro až do května, kdy na ni plynule navážou lípy, kaštany a pyly trav.

Když to celé sečteš, seděla bys doma od února až do začátku července, a to se ti přes veškerou úctu k lékařům nechce.

Přesto si však uvědomuješ, že se i senná rýma musí brát vážně, protože jinak hrozí nebezpečí, že se z ní vyvine docela seriózní astma, což není legrace. V takovém případě nezbývá než se obrátit k radám našich babiček a využít prostředků, které byly známy už v dobách, kdy alergeny ještě ani neměly své jméno. Než však začneš tyto prostředky užívat, měla by sis zjistit, zda náhodou nejsi na některou složku, kterou obsahují, taky alergická. Potom by ti domácí prostředek místo úlevy přinesl další nepříjemné pocity a zdravotní stav by se ti mohl zhoršit.

Co tedy konkrétně dělat, když máš alergii, a přesto chceš s miláčkem někam, kde vám bude dobře?

- Začít můžeš od návštěvy lékárny, kde si ale nepořídíš obvyklé antialergické léky (od lékaře jich máš dost), ale kde požádáš o protialergické léky homeopatického typu. O tom, jak vlastně homeopatie působí, se zatím moc neví, ale mimo vší pochybnost zůstává, že na alergie a jiné chronické choroby docela dobře zabírá.

– Úlevu ve stavu, kdy máš pocit, že tě škrábe v krku, kdy kýcháš a kdy ti teče z nosu, ti přinese i obyčejná INHALACE.

Jak správně INHALOVAT?

Pokud jí chceš využít, nachystej si misku s vřelou vodou (při manipulaci s ní si dej pozor, aby ses neopařila!), do ní nakapej asi tak 10 kapek éterického oleje (kupuje se v lékárnách nebo v prodejnách zdravé výživy a přírodní kosmetiky). Olej může být třeba eukalyptový, hřebíčkový nebo levandulový. Velice dobře působí i máta. Potom si přikryj hlavu ručníkem, osuškou nebo dekou a vdechuj horké páry, které by ti měly uvolnit krk a dýchací cesty. Podle moudrých rad se má tento zákrok provádět dvakrát až třikrát denně. Stejné aromaterapeutické olejíčky nebo odvary si můžeš dávat i do koupele. Koupel v takové voňavé vodě ti nejenom pomůže při zápasu s alergií, ale ještě v ní můžeš krásně psychicky relaxovat, což taky není k zahození.

– Další možností jsou BYLINKOVÉ KOUPELE. Pro alergiky je nejlepší bylinková koupel s přídavkem tymiánového odvaru. Zmírňuje projevy alergií a velice pozitivně působí na podrážděnou kůži, kterou si máš tendenci škrábat i tehdy, když víš, že to opravdu není rozumné a vlastně ani estetické.

Odvar z tymiánu připravíš naprosto jednoduše

Stačí, když zaliješ tři velké lžíce sušeného tymiánu (vezmi si ho u mamky v kuchyni, ale nezapomeň jí koupit nový), zalij asi dvěma litry studené vody, uveď do varu a vař asi pět minut. Potom přikryj pokličkou a nech dalších pět minut louhovat. Přeceď, vlij do vody, kterou máš už předtím napuštěnou ve vaně, a celá se do ní ponoř. Koupel je velice příjemná, ale přesto bys v ní neměla zůstávat déle než deset či patnáct minut.

Co ale dělat, když ti přes veškerou snahu a kapky, které si kapeš skoro po litrech, oči pořád slzí a místo hlubokých tůní, v nichž by se tvůj milý měl co nejčastěji topit, připomínají svou zarudlostí spíše pohled angorského králíka?
- V takovém případě ti pomohou BYLINKOVÉ OBKLADY. Na jejich přípravu potřebuješ sušený světlík, heřmánek (nejsi na něj náhodou alergická?) nebo docela obyčejný černý čaj (pokud jsi pečlivě četla článek, v němž tě tvůj oblíbený časopis, který právě držíš v ruce, vypravoval na valentýnskou večeři, pamatuješ si, že jsme ti obklady z černého čaje doporučovaly i pro posílení krásného pohledu – uvař tedy černý čaj a zabiješ dvě mouchy jednou ranou).

Odvar na obklad se připravuje takto:
Lžičku sušených bylinek (nebo pytlík černého čaje) zalij sklenicí vřelé vody a pod pokličkou louhuj pět až deset minut. Přeceď, nech vychladnout na tělesnou teplotu a potom do tekutiny namoč dva vatové tampóny (stačí ty, co používáš při odličování). Dej si je na víčka a nech je tam další čtvrthodinku. Opakuje se ráno a večer a podle našich zkušeností je to nejenom účinné, ale i neobyčejně příjemné.

Na víčka můžeš také užít odvar ze šalvěje, kterým si promýváš oči. V každém případě by sis však měla po návratu z přírody vykapat oči buď kapkami, které máš od lékaře, nebo kapkami z fyziologického roztoku, které ti namíchají v lékárně.
Oči jsou velice důležitým (někteří říkají, že nejdůležitější) orgánem, a proto bys neměla zapomenout nosit i kvalitní sluneční brýle. Naštěstí je jich na trhu dost, takže si určitě najdeš takové, které ti budou slušet. V každém případě bys však měla při jejich koupi klást zřetel nejenom na tvar a barvu, ale i na to, zda mají odpovídající UV filtr.

Pokud při alergii trpíš škrábáním, lechtáním a jinými nepříjemnými pocity v krku, můžeš to alespoň trochu vylepšit tím, že budeš POPÍJET ODVAR z lipového květu.
Odvar připravíš tak, že vezmeš hrstičku lipových květů, tu zaliješ vřelou vodou a necháš pod pokličkou stát asi deset minut. Potom odvar scedíš, osladíš medem a budeš pít třikrát denně sklenici. Je to dobré, chutné a voňavé, takže ani nebudeš mít pocit, že je to vlastně lék.
Dalším osvědčeným prostředkem, který k nám přišel rovnou ze středověku, je odvar z listů podběle. Ten se připravuje trochu jinak než lipový, ale účinný je stejně. Pokud ho chceš užívat, musíš lžíci sušeného podbělu zalít dvěma sklenkami vlahé vody a pod pokličkou všechno vařit asi 30 minut. Pije se půl skleničky dvakrát až čtyřikrát denně.

Pocházka se ti vydařila, ty ses v pohodě vrátila domů, ale přesto máš ke svému tělu další povinnosti. Je sice možné, že by sis nejradši sedla na gauč a v duchu si přehrávala všechno, co ti miláček řekl, nebo se naopak vrhla po telefonu a probrala to s kamarádkami, ale na to je čas. Tvoje první kroky musí vést do koupelny, kde si dáš sprchu a umyješ si vlasy. Tím se zbavíš pylů, alergenů a prachu, které sis přinesla domů, a nebudeš je zbytečně roznášet po bytě. Když se nad tím zamyslíš, je to pro tebe i příznivé, protože se nejdříve osprchuješ, pak se zabalíš do županu, a když budeš s ručníkem na hlavě telefonovat s kamarádkami a probírat s nimi všechno, co se stalo, budeš vypadat jako skutečná filmová hrdinka, kterou by každý režisér světového jména bez ohledu na to, že ji čas od času trápí alergie, angažoval okamžitě a hned. K tomuto, ale i k dalším vítězstvím, která tě během letošního jara čekají, ti vší silou drží palce tvůj Sweet Seventeen.